Článek
"Nikdo stíhán nebude, případ byl odložen,“ sdělil Slepička. Ten nařídil policii věc prošetřit poté, co dal za pravdu stížnosti spolku na podporu nezávislé justice Šalamoun, jehož představitelé napadli to, že se jejich trestním oznámením na justiční mafii vůbec nikdo nezabýval.
Za justiční mafii označila bývalá Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová lidi, kteří se podle ní snažili o zastavení trestního stíhání exšéfa lidovců Čunka. Angažovat se v této věci měli například místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera, exministr spravedlnosti Pavel Němec a Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká.
Po zahájení trestního stíhání Čunka byl případ z rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství odebrán žalobcům z Přerova a delegován jihlavskému státnímu zástupci Arifovi Salichovovi, který nakonec Čunka obvinění z korupce zbavil.
„To trestní oznámení směřovalo proti těmto lidem z toho důvodu, že měli předejít možnému podání obžaloby na bývalého místopředsedu vlády tím, že došlo k delegaci věci z přerovského státního zastupitelství na státní zastupitelství v Jihlavě,“ uvedl Slepička.
Nestandardní kroky Nejvyššího státního zastupitelství
Podle něho o odnětí případu státnímu zástupci z Přerova a přikázání k dalšímu provádění úkonů trestního řízení žalobci v Jihlavě rozhodl ředitel trestních věcí Nejvyššího státního zastupitelství na základě návrhu advokáta obviněného Čunka.
„Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že věc prověřování podezření ze spáchání trestného činu přijímání úplatku a podplácení byla rozhodnutím olomoucké pobočky Krajského státního zastupitelství v Ostravě přikázána Okresnímu státnímu zastupitelství (OSZ) v Přerově, a to jen na jedno stadium trestního řízení, kterým bylo prověřování. Po zahájení trestního stíhání a rozhodování o stížnosti do tohoto rozhodnutí nebylo přerovské státní zastupitelství místně příslušné. V důsledku tohoto procesního pochybení ze strany OSZ Přerov a vznesených námitek podjatosti, byla věc Nejvyšším státním zastupitelstvím přikázána na OSZ v Jihlavě,“ vysvětlil Slepička. Ten tvrdí, že jakékoliv rozhodnutí státního zástupce o odnětí a přikázání věci není zásahem do způsobu vyřízení věci. „Tímto rozhodnutím není instančně podřízenému orgánu ukládán žádný pokyn jak má být věc konkrétně vyřízena,“ konstatoval Slepička.
O nestandardních krocích ze strany Nejvyššího státního zastupitelství v této kauze hovořila během projednávání civilní žaloby na Marii Benešovou, za její výroky o justiční mafii, šéfka ostravských krajských žalobců Zlatuše Andělová.
Ta podrobně popsala tři schůzky a jednání s místopředsedou NSZ Kučerou a bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem. Uvedla například, že ji měl Kučera požádat o to, aby trestní řízení s Čunkem trvalo déle, protože je prý potřeba najít za šéfa KDU-ČSL nového ministra.
„Policisté nezjistili, že by byl na některé žalobce při rozhodování v kauze Čunek vyvíjen nátlak,“ prohlásil Slepička. I sama Andělová u soudu připustila, že některé výroky Kučery byly sice nestandardní, ale za nátlak to nepovažovala.
Kauza Čunek je stále aktuální
Samotná trestní věc Jiřího Čunka je opět aktuální. Státní zástupci z Přerova vyzvali svého jihlavského kolegu Arifa Salichova aby zvážil, zda nepožádat soud o znovuotevření případu. Opírají se přitom o rozsudek přerovského soudce Jiřího Barboříka.
Ten odsoudil v lednu k nepodmíněným trestům uprchlého podnikatele Romana Vaškůje a také Petra Šmiřáka za to, že se pokusili podplatit hlavní svědkyni Čunkova případu Marcelu Urbanovou, aby změnila svou výpověď, ve které politika usvědčuje.
Čunek byl obviněn z toho, že v únoru 2002 ještě jako starosta Vsetína vzal půlmiliónový úplatek. Žalobce Salichov jeho stíhání v listopadu 2007 zastavil. Pokud soud kauzu znovu neotevře do 19. května, vyprší promlčecí lhůta a případ zůsta