Výbor na uzavřeném zasedání vyslýchal v přítomnosti ministra vnitra Martina Peciny a policejního prezidenta Oldřicha Martinů bývalého elitního detektiva Karla Tichého, který na spisu o údajném prorůstání zločinu a politiky pracoval.

Výbor podle svého předsedy Františka Bublana (ČSSD) konstatoval, že Tichého informace jsou závažné a poukazují na propojení organizovaného zločinu do veřejného života. Chce také, aby policejní prezident udělal opatření, aby zamezil úniku informací z operativních policejních spisů. Usnesení o Langrovi Bublan vysvětlil novými informacemi. Předseda výboru ale nechtěl s ohledem na vedení slyšení jako důvěrného sdělit jaké. Podle Bublana ale není pravda, že Langrovy kontakty byly vzdálené a nekonkrétní.

Zasedání bezpečnostního výboru ke spisu Krakatice

Zasedání bezpečnostního výboru ke spisu Krakatice

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Langer je rovněž členem bezpečnostního výboru, na jednání ale nebyl. Občanští demokraté s usnesením o něm nesouhlasí. "V podstatě zde bylo brutálně zneužito toho, že tři naši poslanci a jen dva sociální demokraté jsou za zahraniční pracovní cestě... Jen tak mohlo usnesení projít," řekl novinářům člen výboru Jiří Čepelka (ODS). Prý si s chutí vyslechl informace Tichého, upozornil ale na to, že expolicista není pod přísahou a jeho údaje není jak ověřit.

"Abych je mohl uznat za relevantní, musel bych probrat spis Krakatice," podotkl Čepelka. Informace ho na rozdíl od Bublana nepřekvapily. Předseda výboru podle Čepelky asi nečetl knihy Kmotr, kdyby je znal, nic nového by se nedozvěděl.

Podle Richarda Dolejše (ČSSD) padlo na jednání i jméno lobbisty Miroslava Šloufa, který stál při vzniku strany bývalého předsedy sociální demokracie a expremiéra Miloše Zemana Strana práv občanů - zemanovci. "Osobně jsem přesvědčen o tom, že byla chyba, že ten člověk se dostal do tak vysoké pozice, jako je šéf poradců premiéra," uvedl Dolejš. Šlouf byl Zemanovým poradcem.

Dnešní informace byly takového rázu, že by podle Dolejše měla začít konat policie, státní zastupitelství a soudy. Podle Martinů výslech Tichého k ničemu ze strany policie nepovede, nezaznělo nic nového, než co je ve spisu. Za důležité Martinů pokládá zabránit úniku informací. Operativní spisy podle něho obsahují i neověřené a nerelevantní údaje, proto musí zůstat v utajení.

Spis Krakatice také mapuje aktivity zavražděného kontroverzního podnikatele Františka Mrázka, dříve označovaného za bosse podsvětí. Měl údajně úzké kontakty s některými politiky. Podle bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jana Kubiceho byl zavražděn kvůli zákulisním tahanicím o ústeckou potravinářskou firmu Setuza.

Promluvit měl už dvakrát

Někdejší elitní detektiv, který toho o napojení Mrázka na politiky věděl na základě několikaletého odposlouchávání a sledování ze všech nejvíc, měl promluvit na půdě sněmovního bezpečnostního výboru už dvakrát, pokaždé z toho ale sešlo. Jednou kvůli blížícím se volbám, jednou se Tichý omluvil pro nemoc.

Podle šéfa výboru Františka Bublana (ČSSD) nechtěl Tichý o Krakatici mluvit předtím, než proběhne soud mezi bývalým ministrem vnitra za ODS Ivanem Langrem a deníkem MF Dnes. Langer si ve sporu stěžuje na formulace deníku o jeho vazbách na Mrázkovu skupinu a Tichý má u soudu vypovídat jako svědek.

Exministr vnitra Ivan Langer u jednání výboru ke spisu Krakatice

Exministr vnitra Ivan Langer u jednání výboru ke spisu Krakatice

FOTO: Petr Hloušek, Právo

"Bojíme se, že případnou výpověď Tichého před poslanci by mohl Langer v tomto sporu využít,“ vysvětlil již dříve expolicistův advokát Zbyněk Čermák. Ani on už podle svých slov nevěřil, že by se slyšení v parlamentu konalo.

Kdo se bojí Krakatice?

V Krakatici se vyskytují údajně kromě Langera jména také dalších politiků. Komise má s využitím výpovědi Tichého zjistit okolnosti vzniku spisu, okruh zmiňovaných osob a také průběh šetření, během něhož se s Krakaticí za nevyjasněných okolností manipulovalo.

Například Langer už dříve upozornil, že před jeho nástupem do funkce policie skartovala na šest tisíc listů ze spisu, přitom byl o tom proveden jen úřední záznam, což je podle něj v rozporu se zákonem.

Bývalý policista Tichý by měl vypovídat i o vyšetřování případů uprchlých podnikatelů Radovana Krejčíře a Tomáše Pitra.

Policista již dříve požádal o zbavení mlčenlivosti Langera s tím, že se chce bránit nařčením, že stojí za úniky ze spisu. Ministr mu ale nevyhověl. Vysvětlil to tím, že ze zákona o ochraně utajovaných skutečností a o bezpečnostní způsobilosti vyplývá, že policista či bývalý policista může být zbaven mlčenlivosti pouze na základě žádosti státních orgánů. Policista ale požádal jako fyzická osoba.

Tichý a jeho tým od poloviny 90. let vyšetřovali aktivity podnikatele Mrázka a založili spis Krakatice. Ze spisu se ztratilo asi 1600 stran, policie dodnes nezjistila, kdo informace ze spisu vynesl. Kontroverzní podnikatel Mrázek byl zavražděn v lednu 2006, jeho smrt zůstala neobjasněna.