Studenti mají podle soudu právo na dodržení "řádného procesu". "Zákon s konáním zkoušky spojuje také subjektivní veřejné právo studenta na to, aby daná zkouška proběhla za podmínek stanovených studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem, přičemž tomuto právu studenta odpovídá povinnost vysoké školy stanovené podmínky dodržet," uvedl v rozhodnutí NSS senát s předsedou Radanem Malíkem.

Pokud student nedosáhne nápravy procesně chybného zkoušení pomocí vnitřních stížnostních mechanismů školy, může podat žalobu ke správnímu soudu. Jako příklady procesních chyb, které mohou vést k anulování zkoušky, soud jmenoval například neúplné či chybné obsazení zkušební komise nebo jiné porušení zkušebních předpisů.

Vědomosti přezkoumávat nelze, složení komise ano

"Princip přezkumu (státních) zkoušek na vysoké škole nespočívá a ani spočívat nemůže v přezkumu vědomostí uplatněných studentem při výkonu zkoušky a přezkumu tomu odpovídajícího ohodnocení ze strany zkoušejícího, nýbrž v přezkumu zákonnosti těch postupů, které lze ve smyslu shora uvedeného podřadit pod výkon státní správy," míní soudci.

Rozsudek by tak mohl mít vliv i na kauzu plzeňské právnické fakulty, která před časem řešila kauzu s nestandardním udělováním titulů a rychlostudenty.

NSS se konkrétně zabýval sporem studenta s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy. Ten se neúspěšně domáhal změny klasifikace státnic z "neprospěl" na "dobře". Upozorňoval na údajně nestandardní chování dvou zkoušejících ze čtyřčlenné komise. Neuspěl se stížností k děkanovi Aleši Gerlochovi ani se žalobou k Městskému soudu v Praze.

NSS sice jeho kasační stížnost zamítl, ale stanovisko městského soudu korigoval, když pro některé případy připustil přezkoumávání "řádného procesu" zkoušek. Student však nezpochybnil proces, ale hodnocení zkoušky, a proto neuspěl. Podle rozhodnutí NSS zkoušky nakonec složil napodruhé.

Námitky je třeba řešit a postup odůvodnit

Z rozhodnutí NSS vyplývá také to, že děkani musejí své reakce na stížnosti studentů ohledně průběhu státních zkoušek řádně odůvodnit. "Za situace, kdy děkan veřejné vysoké školy rozhoduje v postavení orgánu veřejné správy, je z povahy věci nutné, aby své rozhodnutí odůvodnil," stojí v rozhodnutí.

Městský soud v Praze loni vyhověl uchazeči o studium na Univerzitě Karlově, který si stěžoval na údajnou nespravedlivost přijímacích zkoušek. Důvodem bylo to, že se vedení univerzity nedostatečně vypořádalo s námitkami. Soud případ vrátil škole k novému přezkoumání.