V Evropě potřebujeme debatu, abychom rozhodli, kde leží meze Evropy, a zabránili tomu, aby tyto meze byly přehodnoceny. Integrace Balkánu do Evropské unie završí sjednocení kontinentu, a Evropská unie jim tuto vyhlídku nabízí. Otázkou je, co Evropská unie může svým sousedům v budoucnu nabídnout. Je jasné, že je třeba respektovat možnost podání žádosti o členství, když země splňuje nezbytná kritéria. To znamená, že žádnému evropskému státu, který splňuje kodaňská kritéria, nebude tato možnost upřena. Avšak skutečnost, že taková možnost existuje, ještě neznamená příslib, že tato země bude přijata. Evropská unie potřebuje najít řešení, která umožní se o výhody rozšíření podělit se sousedy Evropské unie. To vyžaduje komplexní přístup k našim sousedům. Přistoupení jako cíl je samozřejmě tou nejmocnější pobídkou pro reformu, jakou si dovedeme představit. Ale proč by méně ambiciózní cíl neměl mít nějaký dopad?

Smysluplná a proveditelná koncepce blízkosti by měla být pozitivní účinek. Musíme být připraveni nabídnout více než partnerství a méně než členství, aniž bychom členství kategoricky vylučovali. Je důležité stanovit měřítka pro posouzení, co Evropská unie očekává od svých sousedů, aby postoupili z jedné fáze do druhé. To by mohlo vést k formulaci jakýchsi kritérií blízkosti, kde by pokrok závisel na zemích, jichž se to týká, které by přijaly odpovídající opatření na zavedení příslušného komunitárního práva. Politika blízkosti by nezačínala od příslibu členství, přičemž by možnost členství nevylučovala. To by skoncovalo s problémem, zdali říci zemi, která žádá o členství v příliš rané fázi, ano či ne. Mezi ne dnes a ano v relativně vzdálené budoucnosti existuje široký prostor pro vytvoření čestného kruhu, scénáře, z něhož budou mít prospěch všichni. Tento proces nakonec povede k situaci, kde Evropská unie bude se svými sousedy sdílet vše kromě institucí. Cílem bude, aby se na sousední regiony rozšířil soubor zásad, hodnot a norem, které tvoří samu podstatu Evropské unie.

Existující a dobře fungující nástroje politiky Evropské unie vůči jejím sousedům by položily základy pro jakýkoliv nový přístup. Nejvýznamnější částí tohoto návrhu je společný trh zahrnující Evropskou unii a její partnery: nabídne jednotný trh, svobodný obchod, otevřený investiční režim, harmonizaci legislativy, propojení sítí a použití eura jako rezervní a referenční měny při našich bilaterálních transakcích. Ale protože Evropská unie je více než společný trh, má i další rozměr, například úzkou spolupráci v oblasti boje proti kriminalitě, terorismu a nelegálnímu přistěhovalectví a v oblasti životního prostředí. K příkladům současných vzorů, které je možno použít při rozvíjení nového přístupu, patří Společný evropský hospodářský prostor s Ruskem a Evropská hospodářská oblast, která přivádí pod jednu střechu země EFTA a Evropskou unii. Samozřejmě situace zemí jako Ukrajina, Moldava a Bělorusko se naprosto liší od Norska. Nicméně bychom měli být připraveni jim nabídnout rozumnou míru blízkosti, která přitom nepředurčuje otázku budoucího členství.