„Proč takový mýtus vznikl, skutečně netuším. V tuto dobu opravdu nebývá nával v ordinacích psychologů nebo psychiatrů,“ potvrzuje primář Psychosociálního centra v Přerově Juraj Rektor.

Svádí k tomu atmosféra svátků

Přetrvávající mýtus většina dotázaných psychologů přičítá zvláštní atmosféře těchto dnů.

„Na Vánoce jsou lidé citlivější, že se všechno vnímá trochu jinak. Někteří jsou sami, nemají koho obdarovat, mají pocit zbytečnosti. Proto si možná mnozí myslí, že mají osamělí lidé více důvodů k sebevraždě,“ domnívá se lékařka psychiatrické léčebny v Kosmonosech u Mladé Boleslavi Alena Hlávková.

„Kde mýtus vznikl nevím, ale domnívám se, že obecně lidé považují vánoční svátky za emočně nesnadné období, zejména lidé, kteří jsou sami nebo řeší nějakou složitou životní situaci. Není ale pravda, že by se o Vánocích páchal největší počet sebevražd. Nejvíce jich je v měsíci květnu, kdy u lidí po zimním období kulminují deprese,“ řekl Právu primář psychiatrického oddělení Krajské nemocnice v Liberci Jaromír Hons.

Pozor na Nový rok

Vůbec platí, že počet sebevražd je o svátcích a dnech volna nižší než ve dnech ostatních, přičemž po extrémně nízkém počtu následuje zpravidla počet extrémně vysoký.

Potvrzuje to téměř dvojnásobné zvýšení sebevražd na Nový rok proti vánočním svátkům.
Tento dramatický skok ze dne na den vysvětluje českobudějovický psycholog Rostislav Nesnídal velkými výkyvy lidských nálad v tomto období.

„Na Vánoce cítí pospolitost s ostatními, na silvestra může přijít i euforie a nadšení z oslav. O to náročnější je potom příchod Nového roku, kdy si většina lidí uvědomí, že se nic nezměnilo a jejich problémy trvají. Lidé s depresí potom mohou ve zkratu a úzkosti spáchat sebevraždu,“ řekl Právu Nesnídal.

Vliv démona alkoholu

Podle odborníků hraje v novoročních tragediích nemalou roli alkohol. „Na Nový rok může řadu lidí trápit pocit, že si s sebou do dalšího roku přenášejí velké dluhy. V kombinaci s alkoholem se může tento fakt na zvýšeném počtu sebevražd podepsat,“ řekl Právu českolipský psychiatr Ladislav Hnídek.

Podle lékařky Hlávkové z kosmonoské léčebny byl právě letošek v tomto směru pro mnohé lidi náročnější. „Asi se podepsala krize, protože případů pokusu o sebevraždu jsme tu měli více než dříve. Lidé jsou více zadluženi, mají exekuce, z toho plynou osobní problémy,“ jmenuje lékařka nejčastější příčiny zásadních rozhodnutí skoncovat se životem.

Příčiny přitom mohou být někdy zdánlivě malicherné. Například hádka manželů při štědrovečerní večeři nebo rodinné či milenecké scény při silvestrovském veselí.

„Před Vánoci je v lidech ještě jakési to doufání v udržení rodinných vazeb, zatímco po svátcích už každý ví, jak na tom ve vztazích ve skutečnosti je. Po oslavě konce roku tak nastává čas bilancování,“ vysvětlila Právu zlínská psycholožka Hana Šretrová.

Lidé snesou nepřízeň, mají-li naději

Přestože je prosinec s 80 procenty celoročního denního průměru spáchaných sebevražd nejlepším měsícem roku, odborníci radí nepodceňovat stavy deprese a smutku, které se u lidí o Vánocích objevují.

„Lidé snesou nepřízeň tehdy, mají-li naději, že se situace zlepší. Ale když naděje na zlepšení není, nastupuje deprese. Sebevražda navíc bývá vyvrcholením určitého procesu.

Deprese tedy může začít před Vánocemi a pokus o sebevraždu přijde třeba o několik měsíců později. Vánoce jsou navíc křesťanským svátkem a i když u nás mnoho lidi nevěří, mají nějaké své přesvědčení a o svátcích prostě pokus o sebevraždu odloží,“ řekl Právu náměstek ředitele psychiatrické léčebny Bohnice Ivan David.