Hlavní obsah

Vlček hodlá zavést pořádek v poslaneckých platech

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jednoduchá sázka - budou poslanci ochotni ještě do konce tohoto volebního období udělat pořádek ve svých příjmech a změnit platový zákon bez ohledu na fakt, že si pro příští rok pohorší o čtyři procenta? Nápověda je těžká.

Foto: Milan Malíček, Právo

Šéf Sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD).

Článek

I když představitelé tří největších sněmovních frakcí – ODS, ČSSD a KSČM – tvrdí, že by se zákon mohl upravit, výsledek nechtějí předjímat.

Běží totiž o to, zda by poslanci a senátoři měli i nadále pobírat plat a k tomu řadu nezdaněných náhrad, anebo by dostali třeba jedinou sumu, ze které by si hradili všechny výdaje.

Právě návrh změny zákona o platech ústavních činitelů rozeslal tento týden šéf Sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) všem klubům, od kterých do 20. ledna žádá stanoviska. Až pak by měl návrh dostat konkrétní podobu a být připraven k hlasování.

„Nevím, jak to dopadne, ale myslím, že se blíží konec volebního období a mohlo by to proto projít,“ řekl Právu Vlček.

Dnes činí základní plat poslance a senátora 61 400 korun hrubého měsíčně a k tomu pobírá až 43 300 korun čistého na dopravu, stravu a reprezentaci. Příští rok bude tento plat po snížení o čtyři procenta přechodně činit 59 tisíc Kč.

Suma je tabu

Vedle toho ale parlamentní komory platí za ubytování poslanců a senátorů, za jejich asistenty, expertízy, kanceláře ve volebních obvodech, za telefony a kancelářský materiál. Celkově tak plat a náhrady zákonodárců dosahují měsíčně zhruba 213 tisíc, i když na ruku dostanou politici méně než polovinu. Zbytek proplácí parlament na základě smluv třetím osobám.

Vlček jako jednu z alternativ navrhuje právě sloučení všech těchto položek do jedné. O sumách ale nehovoří. „Nejdřív musíme dohodnout základ změny a pak je možné licitovat o sumách,“ uvedl Vlček.

Již v minulosti zmínil šéf senátního ústavně právního výboru Jaroslav Kubera (ODS) sumu 270 tisíc korun hrubého měsíčně, avšak mezi politiky se zlou se potázal. Zalekli se toho, že částka vypadá jako moc vysoká, a proto debata na toto téma utichla.

Ani nyní takové řešení nevzbuzuje velké nadšení. „Představte si, že najednou nebudeme na nějakých šedesáti tisících, ale na mnohem vyšší částce. To nevím, jestli bychom mohli lidem vysvětlit,“ řekl Právu šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik. Jeho klub prý jinak nemá problém s případnou změnou zákona, ale určitě to podle něj bude vyžadovat důkladnou debatu.

Vlček počítá s tím, že by zákon měl být případně projednán v rychlejším režimu tak, aby mohl začít platit pro nové poslance po květnových volbách. Jeho představa se ale zdá být nereálná. Někteří poslanci totiž kuloárově říkají, že by nebylo fér stanovovat nová pravidla pro budoucí poslance. Ať si je prý případně udělají sami.

„Ostraváci budou prskat kvůli letům“

„Určitá šance na změnu tady je, ale nechci předjímat rozhodnutí klubu, který se tím bude zabývat v polovině ledna,“ řekl Právu šéf klubu soc. dem. Bohuslav Sobotka.

Podobně se vyjádřil i místopředseda poslanců ODS Jan Bürgermeister. „Je tam spousta položek, ze kterých si dělají novináři legraci, že je neumíme zdůvodnit,“ řekl Právu a dodal: „Nějaký návrh, kterým by se věc zpřehlednila, bych uvítal, ale neumím výsledek komentovat.“

Bürgermeister narážel na fakt, že zákonodárci dostávají desetitisíce korun měsíčně na dopravu, přičemž zákon jim zajišťuje veřejnou dopravu zdarma. Vedle toho desítky parlamentních funkcionářů mají k dispozici služební auta.

I to Vlček navrhuje změnit. Chce úplně zrušit bezplatnou veřejnou dopravu. „To by pro nás neměl být problém, i když asi budou prskat Ostraváci kvůli letadlům,“ míní Kováčik.

Jenže pokusů na zrušení bezplatné veřejné dopravy bylo v parlamentu v minulosti již několik. Ani jednou neuspěly.

Stejně jako snahy o trestání zákonodárců za neomluvené absence, o které Vlček nyní ve svém návrhu znovu usiluje. Tento návrh by přitom mohl mít šanci na schválení.

Zatímco dnes mohou poslanci a senátoři přijít za dva dny neomluvené absence o polovinu platu a polovinu náhrad, v případě čtyř dnů o celé, Vlček navrhuje zkrátit plat a náhrady jen o třetinu. Kolik absencí by mělo vést ke krácení platu ale neuvádí, číslo chce slyšet od klubů.

Problém je však v tom, že dodnes nebyl ani ve Sněmovně, ani v Senátu ustaven orgán, který by o ztrátě platu a náhrad rozhodoval. A na tom Vlčkův návrh nic nemění. Kromě toho stačí, když poslanec či senátor formálně nahlásí třeba nemoc a víc se zpovídat nemusí.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám