Hlavní obsah

Nejstarší letadlo v ČR odchází do výslužby, zřejmě skončí v depozitáři

Novinky, Jaroslav Soukup

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zřejmě poslední let podnikl v minulých dnech nejstarší původní letoun provozovaný v ČR. Jedná se o americký stroj Piper L-4HS Cub, jehož historie sahá až do 30. let minulého století. Letoun patřící Národnímu technickému muzeu (NTM) létal neuvěřitelných šest desetiletí, nyní zřejmě skončí v depozitáři.

Článek

Letouny tohoto typu se do tehdejšího Československa dostaly po druhé světové válce spolu s americkou armádou, která je používala jako kurýrní, sanitní či průzkumné stroje.

Pipery sloužily i jako letouny štábních důstojníků a na bojiště se v nich podívalo i množství významných osobností jako byl budoucí francouzský prezident Charles de Gaulle či britský král Jiří VI.

Musí letoun skončit v depozitáři?

O důvodech, proč se v případě Piperu jednalo zřejmě o poslední let, nepanuje mezi majitelem, kterým je Národní technické muzeum a provozovateli, Leteckým sportovním centrem z Moravské Třebové, shoda.

NTM tvrdí, že provozovatel se rozhodl ke konci roku smlouvu "o přenechání" ukončit. Zástupce Leteckého sportovního centra a pilot Milan Mikulecký však s takovouto interpretací nesouhlasí. Podle něj se Letecké sportovní centrum pouze od příštího roku přetransformuje na Letecké akrobatické centrum a požádalo v této souvislosti muzeum o změnu smlouvy.

Spory mezi muzeem a letci se dotýkají i vlastnictví legendárního akrobatického speciálu Zlín Z-50 LA. NTM má za to, že letoun, s nímž českoslovenští akrobaté slavili svého času úspěchy na mezinárodním poli patří do jeho sbírek.

Letecké sportovní centrum coby nástupnická organizace někdejšího Svazarmu jej považuje za svůj majetek, který byl muzeu poskytnut jako náhrada právě za Piper.

Stovky  jiných Piperů dále létají

Piper je sice na českém nebi unikátem, na druhou stranu Mikulecký připomíná, že letadel stejného typu létá doposud ve světě několik stovek a letuschopný exemplář se dá pořídit za cenu v řádu několika tisíc dolarů. Dle Mikuleckého příliš neobstojí ani tvrzení, že stroj je unikátem, neboť na něm v průběhu let byla dělána celá řada úprav a vyměněno bylo i množství součástek.

Uložení do depozitáře jako způsob prezentace se v obecné rovině nepozdává řediteli Vojenského historického ústavu (VHÚ) plukovníku Aleši Knížkovi. Právě VHÚ spravuje Letecké muzeum Kbely a Knížek netají spokojenost nad tím, že několik exemplářů z jeho sbírek mohou lidé vídat i ve vzduchu.

"Jsme rádi, pokud je možnost exponát provozovat," řekl Novinkám Knížek s tím, že účast historických letounů i další techniky na přehlídkách je i výrazem umu techniků. "Je to ukázka, že to dokážeme," uzavřel Knížek, pro něhož je předobrazem vojenské muzeum v anglickém Duxfordu, které dopřává návštěvníkům co možná nejužší kontakt s vystavenou technikou.

Reklama

Související témata:

Související články

Dva historické letouny odstartovaly do Bruselu

Pár minut po desáté se v sobotu s fanoušky i kolegy rozloučili nízkými průlety nad letištěm v Praze Letňanech dva piloti Marcel Sezemský a Milan Mikulecký....

Výběr článků

Načítám