Rodič, který by žádal o výživné pro dítě nebo o změnu jeho výše, by měl zaplatit 500 korun. Pokud by chtěl alimenty vyšší než 50 tisíc, pak by poplatek činil až 15 tisíc. Dnes platí 300 korun, pokud chce méně než 30 tisíc. Když víc, tak nejvýše 10 tisíc.

Ten kdo se chce rozvést, by zas musel soudům zaplatit 3 tisíce, tedy třikrát víc než dnes.

Dražší by měly být i spory o peníze. V těchto případech soud určuje výši poplatku procentuálně z částky, o kterou v kauze šlo. Minimální poplatek, který musí účastníci pře zaplatit, se má zvednout z dnešních 600 na rovných 1000 korun.

Horní hranice poplatku by zase byla půldruhého miliónu korun místo dnešního miliónu.

Návrh soudních poplatků (v Kč)
rozvody nyní 1000,
 nově 3000
spory o penízenyní min. 600, max. 1 milión
 nově min. 1000, max. 1,5 mil.
alimentynyní do 30 tisíc - 300
 nově do 50 tisíc - 500
 nyní nad 30 tisíc - 1 procento, maximálně 10 tisíc
 nově nad 50 tisíc - 1 procento, maximálně 15 tisíc
Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti

Benešová: pro lidi je to rána

Zatímco ministerstvo změnu obhajuje tím, že sazby se narozdíl od platů lidí zvyšovaly naposledy v roce 2001, stínová ministryně spravedlnosti za ČSSD Marie Benešová to považuje v současné době za naprosto nevhodné.

„Já to chápu jako obrovskou ránu pro lidi, kteří jsou dnes postižení krizí, ztrácejí práci a teď si nebudou moct dovolit ani domoci se vlastních práv, třeba matky samoživitelky. Pro ně to zvýšení poplatku za výživné bude znatelný rozdíl,“ míní Benešová.

Ministerstvo se prý ale nebojí, že by se ztížil přístup lidí ke spravedlnosti. Jak upozornila mluvčí rezortu Jitka Zinke, lidé ze sociálně slabých skupin budou mít i nadále šanci požádat soud o odpuštění poplatků. Navíc existují už dnes výjimky, třeba u opatrovnického řízení, kde se neplatí nic.

Návrh nově počítá s tím, že k těmto výjimkám by se přidaly i oběti domácího násilí. A pokud by se rozhádané strany před vynesením rozsudku usmířily, dostaly by soudní poplatek zpět.

Ministerstvo si od zvyšování poplatků slibuje snížení počtu soudních sporů a tím i finanční úspory. Také zdůrazňuje, že změny ještě nejsou definitivní.

Podle Benešové by ale stát neměl šetřit právě tímto způsobem. „Justici nevěří podle průzkumů devadesát procent lidí a ještě k tomu bude drahá, tedy pro mnohé nedostupná, což je síla, že se lidé nebudou moci dovolat spravedlnosti,“ obává se Benešová.