Zvláštností nálezu je, že výbava hrobu obsahovala miniaturní předměty jako malé amforky a kamenný nástroj sekeromlat

„Pokud by šlo o pohřeb dítěte, kterému by odpovídaly tyto zmenšené milodary, bylo by to skutečně unikátní,“ řekl Právu vedoucí výzkumu a odborný pracovník Archeologického ústavu Akademie věd v Brně Jiří Juchelka. Děti se totiž podle jeho slov s atributy válečníka jako je například sekeromlat, vůbec nepohřbívaly.

Hrob byl asi metr dlouhý, dospělý by do něj musel být pohřben ve skrčené poloze. Archeologické nálezy odpovídají pozdní době kamenné a archeologové je řadí k lengyelské kultuře.

„Spíše se jedná o konec této kultury, nálezy můžeme datovat do období čtyři až 3,5 tisíce let před naším letopočtem,“ upřesnil Juchelka. Nálezy spíše odkazují na oblast dnešního Maďarska, kde lengyelská kultura vznikla, analogie z České republiky nebo Slovenska neexistují.

Kosti se kvůli půdě nezachovaly

V hrobě se však nezachovaly žádné kosti. „Tuto špatnou zkušenost máme z celého Opavska. Silně zásaditá půda pravěké kosterní pozůstatky úplně rozloží,“ dodal Juchelka. Podle jeho slov archeologové odebrali na místě  vzorek výplně hrobu, který podrobí analýze. Chtěli by totiž zjistit, zda se jednalo o kostrový nebo žárový pohřeb.

Místo pravěkého nálezu už k vidění není, zasypali ho stavaři a na místě mají vzniknout skladové haly.