Článek
Pod pětiprocentní hranicí volitelnosti by uvízli zelení, kterým vyjádřilo přízeň 2,9 procenta respondentů. Strana Věci veřejné získala 2,5procentní podporu.
K urnám by přišlo pouze 59 procent lidí, tedy o šest procent méně než při posledních sněmovních volbách v červnu roku 2006.
Občanští demokraté pokračují v pozvolném propadu, v září přitom podle Medianu měli nakročeno k vítězství. Během října ale ztratili bezmála dvouprocentní podporu, zatímco přízeň sociální demokracie právě o dvě procenta vzrostla.
| Vývoj podpory stranám podle agentury Median (2009) | |||
|---|---|---|---|
| Strana | Srpen | Září | Říjen |
| ČSSD | 34,4 | 27,6 | 29,6 |
| ODS | 32,8 | 30,7 | 28,6 |
| KSČM | 13,9 | 12,5 | 12,6 |
| TOP 09 | 8,3 | 13,2 | 12,2 |
| KDU-ČSL | 3,5 | 6,8 | 5,7 |
| SZ | 2,4 | 3,1 | 2,9 |
TOP 09 po raketovém nárůstu od ustavení svého přípravného výboru poprvé zaznamenala ztrátu. Strana Karla Schwarzenberga přišla o procento svých potenciálních voličů. Řady komunistických stoupenců zůstaly po měsíci stabilní.
Také přízeň KDU-ČSL poklesla o procentní bod, a její setrvání v dolní komoře tak opět visí na vlásku. Strana zelených zaznamenala mírný pokles preferencí, vzhledem ke statistické chybě však nelze její vstup do Sněmovny vyloučit. Pozvolna se zvedá podpora Věcí veřejných, která meziměsíčně stoupla o půl procentního bodu.
O vládě rozhodnou lidovci
V přepočtu na mandáty s ohledem na výsledky posledních voleb před třemi lety by sociální demokraté obsadili v dolní komoře 70 křesel, o tři méně by měli občanští demokraté. Komunisté i TOP 09 by získali shodně po 28 mandátech, lidovci pouze sedm, ale při sestavování koalice by jim zůstala zřejmě klíčová role.
Pokud by ČSSD chtěla sestavit koalici s KSČM nebo TOP 09 (v obou případech dohromady 98), chyběli by jí k podpoře tři poslanci. S podporou lidovců by však již každá z variant měla většinu o 105 křeslech. KDU-ČSL by se ale mohla také přiklonit k možnosti pravicové koalice s TOP 09 a ODS. Ta by ale vládla s podporou pouze křehké většiny 102 poslanců.
Nejjistější mandát by získala vláda velké koalice, která by měla ve Sněmovně 137 křesel. Tato možnost je ale málo reálná, stejně jako koalice komunistů TOP 09 a ODS, která by se mohla opírat o 123 hlasů.
Paroubek zrušil volby, Topolánek mimo Sněmovnu...
Ze zářijových politických turbulencí, kdy se Sněmovně nepodařilo dospět k předčasným volbám a předseda ODS Mirek Topolánek se vzdal poslaneckého křesla, vyšly pravicové strany hůře.
Naproti tomu posílila ČSSD, která konání předčasných voleb zamezila. Původně se měly volby konat v první půli října. Ústavní soud ale zamítl jednorázovou změnu Ústavy, kterou poslanci kvůli mimořádným volbám schválili. Bleskově tedy prosadili trvalou změnu Ústavy s tím, že by se volby konaly počátkem listopadu.
Rozpuštění Sněmovny pak ale zablokovala ČSSD v obavách, že by verdikt ÚS volby nepovolil a až do konce volebního období by tak Sněmovna nemohla zasedat. Šéf ČSSD Jiří Paroubek nato obvinil ÚS, že mu ukradl vítězství ve volbách. Ten nařčení odmítl, jeho předseda Pavel Rychetský pak tento víkend připustil, že by dalším volbám již překážky nestavěl.