Tento týden v úterý do Sněmovny na zahájení jednání dorazilo 169 poslanců, ve středu jen 151. Z šedesáti chybějících se šéfovi Sněmovny omluvilo pouze 11 z nich.

Dá se říct, že stále chybí čtvrtina poslanců. Jak je to možné? Žádné tresty neexistují a poslancům běží plný plat.

Již páté volební období přitom platí zákon, na jehož základě by poslanci či senátoři, kteří se bez řádné omluvy neúčastní jednání komory či jejích orgánů, měli pracovat za poloviční plat nebo zadarmo.

Rath a Šplíchal z dvou tisíc absencí neomluvili jedinou

Nikomu z nich ale finanční postih nehrozí. Zákon z roku 1995 totiž stanoví, že o trestu pro absentéra rozhodne „orgán komory parlamentu pověřený komorou“. A v této krkolomné formulaci je problém. Poslanci (i senátoři) zapomněli tento orgán určit. Celých čtrnáct let to  s výjimkou médiínikomu nevadilo. Jedinkrát učinil pokus tehdejší šéf Sněmovny soc. dem. Miloš Zeman, ale se zlou se potázal.

 

Účast poslanců ODS sledujeme, a pokud mají nepřítomností více, snažíme se na ně apelovat.předseda poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř

Omluvy, to je zřejmě největší bolest poslanců. Většina z nich se zákonem příliš nezdržuje. Každý klub má své hříšníky. Lidovci Libora Ambrozka, který z 2389 absencí omluvil pouze 36.

Jen sedmnáctkrát se omluvila z jednání členka KSČM Miloslava Vostrá, ačkoli ve statistice na sněmovním webu má zaznamenáno 1057 absencí.

Z občanských demokratů lze uvést Tomáše Hasila, který omluvil jedinou z 1481 absence.  V ČSSD vynikají David Rath a Karel Šplíchal, jejichž absence převýšily dvě tisícovky a neomluvili se ani jednou.

Pokud by byl stanoven orgán, který by nepořádné poslance mohl postihnout, pak by řada z nich žila „z úspor“. Podle zákona by totiž při dvou neomluvených absencích na jednání Sněmovny nebo jejího výboru během jednoho měsíce mohli dostat jen polovinu platu i náhrad. Při čtyřech pak by mohli přijít o plat i náhrady celé.

Kluby sledují, ale netrestají

O tom, zda poslanci plní jednu ze svých základních povinností, tedy účastní se jednání komory, mají jakž takž přehled jejich kluby. „Účast poslanců ODS sledujeme, a pokud mají nepřítomností více, snažíme se na ně apelovat. Pokud by to vybočilo z nějakých mezí, pak bychom to dali na vědomí oblasti, která poslance kandidovala,“ řekl Právu šéf klubu ODS Petr Tluchoř.

Přiznal ale, že si takový případ nevybavuje. Zatím spíše řeší nepřítomnosti, které ovlivnily důležitá hlasování. Na otázku, zda by Sněmovna měla už konečně „dodělat“ zákon a určit orgán, který by potrestal absentéry, prohlásil: „Tím orgánem je jedině volič a volby.“

Členy klubu soc. dem. hájí jejich šéf Bohuslav Sobotka: „Nepochybně to sledujeme, jako předseda se o to starám a snažím se, aby tady byli všichni, když se hlasuje o důležitých zákonech.. Je to jejich primární povinnost, aby se účastnili schůze a rozhodování o návrzích zákonů,“ tvrdí Sobotka.

Je přesvědčen, že klub soc. dem. problém s absencemi nemá. „Kdyby se objevil absentér, tak s ním budeme jednat,“ dodal.

Ani šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik nevnímá neúčast jako nějakou potíž: „Statistiku neděláme, u nás to není problém, že by někdo moc absentoval.“

Podle něho o ztrátě příjmu by mohl rozhodovat organizační nebo mandátový výbor.

Právě tomu druhému se chystá svěřit nepříjemnou pravomoc šéf Sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD), který již připravil změnu jednacího řádu.

„Podle mě je uznatelná omluva jen kvůli nemoci nebo zahraniční cestě, na kterou je poslanec vyslán Sněmovnou,“ řekl Vlček. Tak je třeba pravidelně ohlašována omluva lidoveckého Tomáše Kvapila, který již více než půl roku leží v olomoucké nemocnici ve vážném stavu.

Zatímco do roku 2007, tedy do schválení Topolánkovy reformy veřejných financí, ústavní činitelé, tedy i poslanci a senátoři, neřešili nemocenskou, protože nejprve brali půl roku plný plat a po jedné z novel si tuto dobu zkrátili na měsíc, nyní se na ně vztahují stejná pravidla jako na ostatní občany.