K veřejnému jednání soud předvolá všechny účastníky řízení a vyslechne si jejich argumenty. Kromě navrhovatelů pozve prezidenta Václava Klause, který je kritikem smlouvy, zástupce vlády, Poslanecké sněmovny a Senátu.

Nelze předjímat, zda soud ve stejný den vyhlásí také nález. Bývá to sice zvykem, nicméně ve zvláště složitých případech soudci často jednání přeruší a vyhlášení odročí na později. Ústavní soudci si vyžádali od všech účastníků řízení vyjádření k návrhu.

Zatím podle Langáška obdrželi pouze stanovisko Poslanecké sněmovny. Česko je poslední zemí EU, která reformní smlouvu neratifikovala. Chybí podpis prezidenta Václava Klause, který nyní musí čekat na vyjádření Ústavního soudu. Není ale jisté, že poté dokument podepíše. Kvůli strachu z majetkových nároků odsunutých Němců žádá vyjednání výjimky.  

Senátoři napadli "Lisabon" v září

Senátoři ústavně napadli Lisabon i další zakládací listiny EU koncem září. Ve své stížnosti zpochybňují soulad Lisabonské smlouvy jako celku, Maastrichtské smlouvy jako celku a Římské smlouvy jako celku s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod.

Termín se již podle Langáška nezmění ani po případném doplnění senátorského návrhu.

Na žalobu senátorů čekal prezident Václav Klaus, podle nějž by bylo chybou nedat senátorům na ni šanci. Právě Klausův podpis je v současnosti ústřední brzdou ratifikace.

Prezident měl od počátku vstupu do EU problém s právní nedotknutelností Benešových dekretů, na jejichž základě si nemohou vyhnaní sudetští Němci nárokovat majetek na území ČR. Odborníci ale pokládají argument za scestný s tím, že Lisabonská smlouva nemůže fungovat zpětně.