Článek
Politici podle něj převedli během posledního roku totální neschopnost řešit krizovou situaci. Rupnik se pozastavil nad vládou vedenou bývalým komunistou Janem Fischerem, nahradit by ji měla nová generace politiků.
"Je svým způsobem paradox, že budeme slavit dvacáté výročí obnovení demokracie v Česku v situaci, kdy naše demokraticky zvolené elity zajistily vládu úřednickou v čele s bývalým členem KSČ," podotkl Rupnik v rozhovoru.
Z toho, že "máme 20 let demokracie a vládne nám úřednická vláda, kterou nikdo nevolil," vyvěrá "pocit velké vyprázdněnosti a únavy tohoto systému", upřesnil.
Při pohledu ze zahraničí je situace nepřehledná. "První nesrozumitelná věc je, že strana, která svrhne vládu, aby se uskutečnily předčasné volby, je pak najednou nechce. Nesrozumitelný a pro někoho i znepokojující je spor s ústavním soudem, způsob, jakým politické elity zacházejí s ústavním rámcem. Celá ta konfrontace je na pováženou," upozornil.
Padla vláda, nevědí, kdy chtějí mít volby, je tu konfrontace s ústavním soudem a znovu podaná stížnost k ústavnímu soudu o prověření lisabonské smlouvy, která už byla jednou prověřena.
Podle něj na ústavě a dodržování práva stojí nejen všechny západní demokracie, ale také Evropská unie, která je organizací se společně sdílenými právními normami. Vláda zákona je důležitější než jednotlivé priority těch a těch skupin, které se snaží si prosadit tu a tu výhodu v danou chvíli, řekl.
"Padla vláda, nevědí, kdy chtějí mít volby, je tu konfrontace s ústavním soudem a znovu podaná stížnost k ústavnímu soudu o prověření lisabonské smlouvy, která už byla jednou prověřena - to také neinspiruje velkou důvěru v zahraničí," zdůraznil Rupnik.
Stažení radaru podle Rupnika není ústupkem Rusku
Samotné zdržování ratifikace Lisabonské smlouvy vypovídá prý o nevůli vůči evropskému projektu. Politolog vyjádřil nicméně naději, že dokument ratifikován bude, i když "každý se schovává za někoho jiného: Češi za irské voliče, britští konzervativci za Čechy a Poláci za britské konzervativce".
Za přemrštěné, ba křečovité označil Rupnik reakce na odstoupení Spojených států od projektu protiraketového štítu v Česku a v Polsku. Jako příklad označil výrazy jako "nový Mnichov", "Západ nás znovu zradil", "jsou to ústupky Rusku".
"Chápu, že politické elity v České republice nebo v Polsku, které na projekt hodně vsadily a hodně se s ním identifikovaly, jsou v těžké situaci," podotkl Rupnik. Argument mnichovanství nicméně nikdo na Západě ale nebere. Všichni čekají, jakou novou verzi projektu chystá vláda amerického prezidenta Baracka Obamy. Narozdíl od bilaterálního přístupu Polska a Česka k USA by nyní mělo o tom rozhodovat více partnerů v rámci NATO.
Radar není mezi desítkou top priorit USA
Středoevropané musejí prý také pochopit, že jejich geopolitický prostor není pro USA z celosvětového hlediska nejdůležitější jako možná za studené války. "Mohu vyjmenovat deset priorit americké zahraniční politiky, než se dostanu k otázce střední a východní Evropy," upozornil Rupnik.
Noví, východní členové EU mají ve srovnání se Západem, tedy starými členy unie a USA, pesimističtější pohled na vývoj v Rusku a na možnost dohody s ním. Proti argumentu, že poslední vývoj ukazuje, že Rusko není demokratické a je nebezpečné, je odpovědí, že nelze se chovat podle pesimistických scénářů, protože ty se pak vyplní či uspíší.
Já sázím na nástup nové generace, ale to může dlouho trvat.
K vývoji politické situace v Česku 20 let po sametové revoluci Rupnik ještě řekl, že se "ukázalo, že se nelze stále vymezovat vůči minulému režimu".
"Určité období skončilo a potřebujeme chytit druhý dech. Ale tato politická elita, co tu je, ukázala zejména v posledních měsících, že je totálně vyčerpaná. Nevím, jestli druhý dech chytí ona.
Jacques Rupnik
Narodil v roce 1950 v Praze, kde žil až do svých 15 let. Politologii vystudoval na pařížské Sorbonně a Harvardově univerzitě v USA, kde také jeden rok přednášel. Na přelomu 70. a 80. let pracoval jako redaktor na BBC se specializací na východní Evropu. V letech 1990 až 1992 působil jako poradce tehdejšího prezidenta Václava Havla. V současnosti je profesorem College of Europe v belgických Bruggách. Je autorem řady odborných i publicistických článků a knih, například Dějiny Komunistické strany Československa : od počátků do převzetí moci nebo Příliš brzy unavená demokracie.
Můžeme spekulovat o tom, jestli přijde nová generace politiků. Já sázím na nástup nové generace, ale to může dlouho trvat. A nelze to jen tak zařídit tím, že si myslíme, že by to byla dobrá věc. Dvacet let poté máme demokratický systém, volby, instituce, ale ten obsah nemáme, a to se dokazuje každý den," uzavřel Rupnik.