Vzhledem k tomu, že by rozpuštění Sněmovny v tomto volebním období mohl u ÚS někdo úspěšně napadnout, nabízí se další alternativa – že by se Sněmovna po tři měsíce nevyjádřila k zákonu, který by předložila vláda a spojila ho s vyslovením důvěry. Dolní komoru však podle ústavy nelze rozpustit tři měsíce před skončením volebního období, tedy nejpozději do 2. března.

Fischer žádá mandát

Premiér Jan Fischer ve středu novinářům oznámil, že je vláda ochotna spojit projednávání balíčku úsporných opatření ministra financí Eduarda Janoty s vyslovením důvěry. „Nakonec je to vláda, která bude brát zodpovědnost za to, že takový balíček předloží. Vláda je ochotna toto podstoupit, a bude-li to spojeno s její další existencí a osudem, budiž,“ prohlásil.

Podle něj se politici navíc musejí shodnout na typologii vlády, která zemi dovede k volbám. „Ryze politickou, ryze úřednickou, něco mezi tím? Když se shodnou na tom, že by tato vláda měla pokračovat, tak se bavíme o zpevnění a přeformátování mandátu, který termínem předčasných voleb, které nejsou, končí,“ řekl premiér.

S tím souhlasí prezidentův tajemník Ladislav Jakl, který v ČT prohlásil, že by bylo „správné mandát přehodnotit“, aby kabinet měl větší manévrovací prostor pro řešení vzniklých situací.

Fischer upevnění mandátu chce nejen kvůli rozpočtu, ale také protože existuje prý řada agend, které je třeba řešit, jako je zakázka na sanaci ekologických škod za 115 miliard či privatizace ruzyňského letiště.

Také šéf ODS Mirek Topolánek uvedl, že vláda může obnovit svůj mandát buď tím, že požádá o důvěru, nebo spojí hlasování o nějakém zákonu se svou důvěrou. Tím by měl být právě úsporný balíček. Šéf soc. dem. Jiří Paroubek dává před novým hlasováním o důvěře vládě přednost shodě politických stran, které stály u zrodu Fischerova kabinetu.

Varianta tří měsíců

Právě někteří politici zvažují, že by se Sněmovna mohla rozpustit, pokud by se po tři měsíce nevyjádřila k zákonu, který by předložila vláda a spojila ho s vyslovením důvěry.

Šéf zelených Ondřej Liška to označil za „ústavně čistou cestu“. Předseda KSČM Vojtěch Filip Právu řekl, že to také považuje za možné.

„Pokud to někdo udělá, to je jiná věc, tak tomu nemůžeme bránit a nebudeme tomu bránit,“ řekl k tomu Paroubek. Ten trvá na tom, aby případné předčasné volby byly za „zcela jasných, průzračných okolností a pevném termínu“.

Topolánek uvedl, že pokud by tedy nebyl schválen Fischerův balíček, „mezi lednem a únorem bychom se mohli dobrat k volbám“.

„Když se najde způsob, jak k předčasným volbám dojít, tak bych byl za to velice vděčný,“ řekl předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Naopak šéf lidovců Cyril Svoboda míní, že by si politici neměli „zahrávat s předčasnými volbami, protože toho lidi budou mít plné zuby“.

Možný scénář voleb
- Vláda předloží Sněmovně zákon, s jehož projednáním spojila otázku důvěry 22. září
- Sněmovna se na něm do tří měsíců neusnese, do 22. prosince
- Prezident 23. prosince rozpustí Sněmovnu a vyhlásí volby, které se budou konat za 50 dní
- Nové volby budou v pátek a sobotu - vzhledem k tomu, že 11. února je čtvrtek, hlasovalo by se až 12. a 13. února