Jako připomenutí odvážného činu sira Nicholase Wintona, kterému se vypravením těchto vlaků podařilo zachránit před hrůzami války stovky dětí, vyjel v úterý historický vlak Winton Train na svou symbolickou cestu z Prahy do Londýna. Z hlavního nádraží jej slavnostně vypravil senátor Karel Schwarzenberg.

Odhalení památníku se zúčastnil i senátor Karwel Schwarzenberg.

Odhalení památníku se zúčastnil i senátor Karwel Schwarzenberg.

FOTO: Petr Horník, Právo

Historie se tak opakuje, s tím rozdílem, že ti, kteří nyní do anglické metropole jedou, mohou s klidem obavy odhodit a čtyřdenní výlet přes Norimberk, Kolín nad Rýnem, Hoek van Holland a Harwich si užívat.

„Tehdy to bylo smutné, teď je to krásné a veselé. Když jsem teď mávala těm usměvavým lidem kolem, vybavily se mi všechny tehdejší plačící tváře,“ vzpomíná Ruth Hálová, jedna z tzv. Wintonových dětí.

Odhalení sochy Nicholase Wintona s dětmi

Odhalení sochy Nicholase Wintona s dětmi

FOTO: Petr Horník, Právo

Tehdy jí bylo třináct. Druhá světová válka sice skončila, ale bolestivé vzpomínky a temné přízraky jsou tu stále. „Jsem naplněna velkou vděčností, že se i dnes cítím dobře a plná energie. Tuto cestu mám jako flastříček na tu bolest,“ dodává.

Společně s jednadvaceti dalšími dětmi z České republiky, Kanady, Velké Británie, Austrálie, Izraele a jejich rodinami jede pozdravit novodobého hrdinu, jemuž vděčí za svůj život. Winton, kterému je úctyhodných sto let, všechny cestující přivítá na Liverpoolském nádraží v Londýně v pátek dopoledne.

Cestující vlaku Winton Train

FOTO: Petr Horník, Právo

„Předávám pozdravení od tatínka, jenž nežije minulostí, nýbrž budoucností, a proto podporuje mladé lidi v tom, aby se věnovaly šíření dobra. Ne nutně ve velkém, stačí drobné skutky. Je třeba pomáhat a být bdělý,“ prohlásila před odjezdem vlaku Wintonova dcera Barbara.

Vlakovou soupravu v úterý táhly až k německým hranicím dvě parní lokomotivy, které pak nahradila jedna z roku 1939. Cestu doprovázelo krásné počasí a dobrá, pohodová nálada. Někteří odpočívali, jiní hodně diskutovali a četli si. Postarší pán štrikoval, mládež zase zkoušela, jak se sedí na dřevěných lavicích třetí třídy, na nádherně provoněném dřevě.

Cestu provázely technické přestávky, to aby se doplnila voda a olej. Vlak, složený z dobových vagónů zapůjčených z Německa a z Maďarska, v úterý urazil 355 km a v podvečer dorazil do Norimberku. Ve středu jej čeká více než 500 km do Kolína nad Rýnem.


Cestující vlaku Winton Train

FOTO: Petr Horník, Právo

Vlaky by měly vyjíždět i ve středu

„Snažili jsme se Wintonovým dětem zajistit maximální komfort a pohodlí, protože si to zaslouží. Ve vlaku jsou k dispozici kadeřnice, kosmetička, masér, lůžkové vozy a lékařská služba,“ prozradila mluvčí projektu Olga Menzelová-Kelymanová.

„Když jsem tehdy odjížděla, bylo mi devět. Pamatuji si, že byla tma, černá noc, skoro půlnoc, všude byl kouř a spousta lidí. Nebáli jsme se, protože nám rodiče řekli, že jedeme na dovolenou, za dobrodružstvím,“ říká Milena Grenfell-Baines.

Odjezd vlaku

Odjezd vlaku

FOTO: Petr Horník, Právo

Byla jedna z mála, která měla v Anglii i rodiče. „Otec pomohl ve třicátých letech Thomasi Mannovi získat československé občanství. Dozvěděl se, že ho za to hledá gestapo a 14. března odjel z Prahy. Němci přijeli patnáctého a gestapo ho vážně přišlo hledat. Maminka se zase za námi dostala přes Norsko,“ podotýká.

V Anglii zůstala, vdala se a založila rodinu. V současné době zastupuje liverpoolskou filharmonii. Na Nickyho, jak Wintonovi jeho děti říkají, se stejně jako ostatní moc těší. Podle ní je jeho odkaz stále aktuální: „To, co se stalo za druhé světové války, se stává neustále. Stále umírají děti. Vlaky, které tehdy zařídil, by měly vyjíždět i ve středu. On totiž často říkává: Nic se nezměnilo!“

Pamětnice

Pamětnice

FOTO: Petr Horník, Právo

V úterý byla rovněž na prvním nástupišti v Praze odhalena socha od britské autorky Flory Kent.

Vytvořila objekt skládající se ze tří postav vymodelovaných podle skutečných osob - sira Wintona, vnučky jednoho ze zachráněných dětí a chlapce, podobajícímu se tříletému Hansimu, jenž přijel posledním vlakem do Anglie, bohužel však po několika dnech zemřel. „Wintonův čin byl ojedinělým paprskem světla v době hluboké temnoty,“ dodává.