Model neoficiálních lokálních uskupení, vycházejících z principů autonomního nacionalismu, reprezentovaný Národním odporem (NO) a Autonomními nacionalisty (AN), zůstal i nadále zachován, ale byl doplněn o oficiální politickou reprezentaci – Dělnickou stranu (DS).

DS začala v ideologii utvrzovat nejen své členy, ale šíří ji i mimo okruh sympatizantů, oslovuje voliče.  Kontrarozvědka poukazuje na angažovanosti neonacistů na protiromských akcích v Litvínově, kde spolupracovali s místními obyvateli. Podle BIS strana pochopila, že musí získat podporu neonacistů, pokud chce po letech nevýrazné existence vystoupit ze stínu. "Jejím hlavním úkolem je se zviditelnit, i kdyby to mělo být v negativním slova smyslu," píše BIS.

"Veřejné akce začaly ztrácet rysy amatérismu a začaly mít relativně vysokou úroveň," upozorňuje BIS. Navíc mnohé z nich byly svolány spontánně bez ohlášení. 

BIS upozornila i na činnost Národní strany a její strategii Národních gard, které "mají udržet zájem veřejnosti a médií". BIS upozorňuje, že počet jejích členů se počítá spíše na desítky a projekt organizovaného, neozbrojeného sboru je naprosto nerealistický.