„Jsou věci, které se na dráze neřeší a o kterých se ani nemluví. Toto je jedna z nich. Proto se nedivte, že nechceme být jmenováni,“ varoval Právo jeho zdroj.

Tak jsme si to vyzkoušeli. Strojvedoucí mezistátního vlaku Eurocity do lokomotivy nastoupí v Praze a do cíle první části směny v Břeclavi má před sebou 3,5 hodiny v kabině s několika kratičkými zastávkami, při nichž ale nemůže od vlaku odejít někam pryč. Co potom, když se člověku zrovna chce.

Na malou mezi koleje

„Hlavním řešením je přizpůsobit své práci už vůbec svůj jídelníček. Ideální je se před takovou směnou vyvarovat jídel, která by něco podobného mohla způsobit,“ shodují se strojvedoucí. Vhodné je přizpůsobit i pitný režim, což zase na druhé straně v letních vedrech může být velkým zdravotním rizikem.

V kabině drtivé většiny lokomotiv není žádná klimatizace a možnost větrat otevřeným oknem je při koridorové rychlosti až 160 km/h fakticky vyloučena. Spolu s nedostatkem tekutin je taková práce s nutností soustředění se na situaci na trati doslova vražednou kombinací.

„Co se týká malé potřeby, tam to ještě jde. Jen vám nesmí vadit, že když si odskočíte do kolejí vedle lokomotivy, jste terčem pozornosti lidí na nástupišti a občas si vás někdo i vyfotí,“ dodává strojvedoucí, jehož anonymitu jsme zaručili.

Lokomotiva nesmí zůstat bez dozoru

Lze si případně odskočit do prvního vozu vlaku, pak ale zůstává na nástupišti lokomotiva bez dozoru. A to je zakázáno bez odpovídajícího zajištění, které ale samo o sobě překročí délku pobytu expresu ve stanici.

Horší je, když si tělo řekne o potřebu za jízdy a potřeba je silnější než vůle vydržet. „Pak nezbývá než se spolehnout, že je kbelík ve strojovně lokomotivy, a doufat, že kolega strojvedoucí do něj nezapomněl nalít vodu,“ dodává strojvedoucí.

Ale ani zmíněná doba 3,5 hodiny nemusí být konečná pro vyjádření času, kdy si strojvedoucí nemůže odskočit. V provozu se taky stávají situace, kdy z důvodu zpoždění nezbývá čas na plánovanou přestávku ve stanici, kde strojvedoucí cestu končí a má se s jiným vlakem vrátit zpět. Pak se stane, že po několika hodinách na lokomotivě následuje bez přestávky ihned zpáteční cesta.

Někdy není čas na přestávku

Před časem se dokonce stala situace, kdy strojvedoucí rychlíku z Prahy do Břeclavi nabral velké zpoždění. Nejenže přišel o 45minutovou přestávku, kterou měl mít v Břeclavi, ale dokonce mu ve snaze zkrátit zpoždění jiný strojvedoucí vyvezl jeho zpáteční vlak ve směru do Prahy do Podivína a tam se vystřídali – vyměnili si vlaky. Jenže strojvedoucí si po hodinách na lokomotivě už potřeboval nutně odskočit a za rozhodnutí ulevit svým útrobám za cenu zpoždění vlaku byl tehdy nakonec potrestán přeřazením na méně placenou pozici.

Bezmála pětatřicet let staré lokomotivy jsou stále základem vozby vlaků Eurocity mezi Prahou a Bratislavou. Stroje bez klimatizace s nereálnou možností větrat při jízdě maximální rychlostí otevřeným oknem pochopitelně nenabízejí ani možnost úlevy při tělesné potřebě.