„Jestliže v sedmdesátých létech se při mnohem vyšší porodnosti rodilo ročně mimo manželství jen kolem osmi tisíc dětí, loni na 119 tisíc narozených jich bylo už přes čtyřicet tři tisíc,“ připomíná ČSÚ.

Stoupenci tradiční rodiny bijí na poplach. Vinu za rostoucí počet „rodin mimo normu“ svádějí na přílišnou emancipaci a vzdělání žen, feminismus a štědrý sociální systém, který umožňuje prostřednictvím oficiálního samoživitelství zneužívat sociální dávky.

Matky často prý jen předstírají, že jsou svobodné

Hodně svobodných matek je totiž na severu ČR, kde je také největší nezaměstnanost, a dále mezi ženami se základním vzděláním. Kritici argumentují, že se chudým ženám vyplatí předstírat, že jsou svobodnými matkami, i když by otce mohly sehnat.

Podle výzkumů Sociologického ústavu je mezi ženami, které přivedou na svět dítě bez oficiálního partnera, skutečně nižší zastoupení vysokoškolaček (jen kolem 13 až 15 %). Navíc se většinou po narození dítěte rychle vdají. Naopak šance ženy se základním vzděláním, že bude mít dítě mimo manželství, jsou podle průzkumu třináctkrát větší než u vysokoškolaček.

Odborníci však připomínají, že i když zneužívání sociálního systému nelze vyloučit, je problém nemanželských dětí v Česku složitější. Vždyť po změnách v sociálních dávkách už rozhodně není ekonomicky výhodné být samoživitelkou. Právě rodiny jen s jedním rodičem patří do skupiny s existenčními problémy a více než 40 procent je jich ohroženo chudobou.

Kvalitní ženiši jsou nedostatkovým zbožím

Problém nemanželských dětí však nelze automaticky přesouvat jen na ženy. „V ČR už dávno neplatí přísloví, že s mizerným manželem je špatně a bez něj ještě hůře. Při reálné šanci žen uživit se i bez partnera se totiž skutečně nevyplatí mít vedle dítěte na krku ještě partnera, povětšinou bez vzdělání, který nepracuje, vyžaduje neustále přísun peněz, vyvolává konflikty, partnerku bije či je závislý na alkoholu a automatech,“ říká socioložka Martina Hronová.

Podle studie Sociologického ústavu „Děti bez manželství nebo bez otců“ jsou dva základní důvody, proč se budoucí matky před porodem nevdaly: neochota otců se oženit a pochybnosti o kvalitě mužského partnera, a tedy i budoucnosti takového svazku.

Podle statistických odhadů žije jen s matkou zhruba čtvrtina dětí. Řada otců navíc neudržuje s dětmi téměř žádný kontakt a časté jsou i problémy s placením alimentů. Sňatek by tak ženám s dětmi nezajistil určitý přijatelný standard, spíše by jim ho ještě zhoršil. A nerovnocenný svazek by nezajistil ani kvalitní výchovu.

První dítě v průměru až ve třiceti letech

Podle studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí nadále patří přes už zmíněná fakta mezi základní hodnoty českých mužů a žen šťastné manželství a společná výchova dětí. Tyto ideálny vyznává osmdesát procent dotázaných. Manželství jako instituce tedy není v Česku odmítána, právě naopak.

Přesto i řada vysokoškolaček a úspěšných žen zůstává sama s dítětem či žije v neformálním svazku. Důvody jsou podobné – partneři se nechtějí vázat, bojí se komplikací kolem možného rozvodu. Nebo ženy vidí určité nedostatky v postojích partnera, které by mohly přerůst v konflikty či v rozpad manželství.

Mezi příčiny patří i pozdější těhotenství, k němuž v současné době v průměru dochází až ve třiceti letech věku ženy. Partneři tak spolu žijí bez dětí pět i více let a po narození dítěte necítí potřebu svůj vztah formalizovat vstupem do manželství.