Ve čtvrtek to oznámila Adriana Zámečníková z mediálního zastoupení CESLAB. Synchrotron je obří kruhový urychlovač částic.

Vedení Akademie věd vysvětluje své rozhodnutí problémy s návrhem rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace. Největší ránu zasadilo synchrotronové laboratoři to, že se CESLAB nedostal mezi šest projektů, které ministerstvo školství vybralo pro operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Zastánci projektu ještě před několika dny tvrdili, že požádají o 5,5 miliardy korun z evropských fondů i bez podpory ministerstva. Nyní své plány přehodnotili.

"Pro vedení Akademie věd jde o velmi závažný krok i z toho důvodu, že projekt CESLAB bezpochyby představuje jeden z nejlépe připravených výzkumných záměrů v Česku," uvedl v tiskové zprávě předseda Akademie věd Jiří Drahoš.

Synchrotron je zařízení, které produkuje pomocí složité technologie velmi intenzivní světelné záření. Potřebují ho k výzkumu vědci v řadě oborů, například v materiálových vědách, při výzkumu životního prostředí, v mikroelektronice, nanotechnologiích, spektroskopii či vývoji léčiv.

Experimenty se světlem ze synchrotronu poskytují nové poznatky o vlastnostech hmoty na úrovni molekul a atomů. CESLAB by byl první synchrotronovou laboratoří s urychlovačem částic ve východní Evropě.