Článek
Jako správný první místopředseda ČSSD byste měl umět v době krize uplést pomlázku, tedy mít druhou kvalifikaci, a kupovat jen české výrobky, abyste o Velikonocích posílil domácí spotřebu. Jaká je realita?
Snad bych si vzpomněl, jak se pomlázka plete. Pro jistotu jsem ji ale koupil, jak doufám, z tuzemské vrby. Jinak tradičně kupujeme pro syna klasická čokoládová vajíčka. Zde jsem po výrobci nepátral, spíše se snažil přemýšlet, jak udělat radost a současně ochránit zdraví synových zubů.
Když už jsme u velikonoční selanky. Jak je možné, že se na protikrizových opatřeních dokázala dohodnout ODS a ČSSD? Podle střetů ve Sněmovně při vyslovení nedůvěry vládě to vypadalo, že by jeden od druhého nevzal kůrku.
Důvod byl prozaický. Ani opozice, ani koalice si nebyly jisté, že sami prosadí něco ze svých návrhů na protikrizová opatření .To otevřelo cestu ke kompromisu .Navíc u řady opatření, jako je například insolvenční zákon, který zajistí lidem ze zbankrotovaných firem alespoň několikaměsíční plat, došlo k průniku navrhovaných opatření, na kterých jsme se byli schopni shodnout s vládou.
Nebojíte se reakce lidí na to, až nová vláda dostane důvěru a přijmou se společná protikrizová opatření, opět se v předvolební kampani do sebe tvrdě s ODS pustíte? Že si řeknou, to je divadlo! Když se přece mohli dohodnout jednou a v zájmu země, mohou se dohodnout i podruhé!
Současná dohoda o protikrizových opatřeních byla vyvolána v život totální nestabilitou a nejistotou. Je to opravdu doklad, že pod tlakem okolností jsou obě strany schopny krátkodobých dohod. Dlouhodobě to ale možné není pro naprostou rozdílnost cílů politik obou stran. My přece nikdy nemůžeme souhlasit například s privatizací zdravotnictví, se snižováním daní jen nejbohatším. Já si myslím, že lidé dobře rozumějí dohodě i rozdílnosti, chápou, o co nám jde a hlavně o koho nám jde, pro koho děláme dlouhodobě politiku. My jsme nikdy nesouhlasili s tím, že se zkrátila doba vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Teď jsme prodloužení doby podpory v nezaměstnanosti dostali mezi protikrizová opatření, protože je to cílené opatření právě jejím obětem.
Česko se dočká šrotovného. Není to diskriminace jiných oborů? Už se objevil požadavek, aby se například šrotovné vyplácelo i při obnově starého nábytku!
Hlavní důvod, proč prosazujeme šrotovné – a nikoli nábytkové či něco podobného – je, že se jedná o vyzkoušené, byť dílčí protikrizové opatření, které se prostě v praxi za tu krátkou dobu v řadě zemí osvědčilo. Efekty by měly být v Česku stejné jako v jiných evropských zemích, kde nemáme důvod pochybovat, že to tamní vlády mají dobře spočítané a vědí, co dělají. Šrotovné totiž rychle pomůže firmám, občanům, státnímu rozpočtu.
Proč bude šrotovné platit až od podzimu? Někdo říká od září, někdo až od října. Je to proto, že budou v říjnu volby a vděční majitelé starších aut budou patřičně hlasovat?
Důvod je racionální. V současné době jsou české automobilky výrobně vytížené. Na podzim by mohl přijít pokles zahraničních zakázek. Tehdy bude větší prostor pro efektivní dopad zavedení šrotovného. Termín bude v zákoně uveden orientačně, aby nová vláda měla volné ruce a mohla s tímto protikrizovým opatřením efektivně pracovat.
Že šrotovné má řadu kontroverzních dopadů, potvrzuje to, že nejdříve mělo být poskytováno jen tomu, kdo si koupí ekologicky šetrnější auto. Od této poměrně tvrdé podmínky se ale ustoupilo. Proč jste tak rychle zapomněli na ekologii?
My jsme na ekologii nezapomněli, spíše je to důkaz racionálního přístupu. Ekologicky úsporných a cenově dostupných aut je na trhu málo. Dospěli jsme k přesvědčení, že prosazovat tvrdá ekologická omezení, která by limitovala nákup nového auta, by bylo nereálné. Takže ekologické podmínky byly skutečně zmírněny, na tom je všeobecná shoda.
Celý rozhovor čtěte v sobotním vydání deníku Právo.