"EU včera obdržela oficiální žádost Spojených států. Postoj ČR je třeba rozdělit do dvou rovin - jako národního státu a jako předsedající země EU. Jako národní stát ČR neuvažuje o přijetí jakéhokoli bývalého vězně z Guantánama," řekl Langer.

"Náš úkol coby předsednické země je následující: zajistit koordinovaný přístup, který bude respektovat národní pravomoci jednotlivých členských zemí a současně odrážet fakt, že žijeme v schengenském prostoru, tudíž každá země nenese odpovědnost jen sama za sebe, ale i za ostatní," dodal.

Langer bude jako zástupce předsednické země řídit pondělní jednání s kolegy z dalších zemí 27členného bloku, na němž se právě otázkou Guantánama a možností přijetí některých vězňů z věznice na této americké základně bude EU zabývat. K přijetí části zadržovaných Unii vyzvaly Spojené státy, v neděli tak učinil v Praze i americký prezident Barack Obama. 

Právě ten počátkem roku nařídil věznici, kterou opakovaně kritizovaly třeba organizace na ochranu lidských práv, do roka uzavřít. Je třeba ale vyřešit otázku, co si počít s lidmi, kteří jsou tam zadržováni. Washington by chtěl, aby mu v tomto Evropa pomohla. 

Čechům by vězni vadili, míní Langer

Postoje zemí se v EU zatím poměrně liší. Podle Langra existují tři skupiny států. Jedny chtějí vězně přijmout. Jiné jsou schopny je přijmout, bude-li existovat nějaká společná evropská pozice. Třetí skupinu tvoří země, které nechtějí přijmout žádné zadržované.

Vůli vzít vězně už vyjádřily třeba Španělsko, Británie či Francie. Ta podobně jako řada dalších zemí byla vždy dost kritická k existenci Guantánama. Prezident Sarkozy v pátek po setkání s novým šéfem americké administrativy Barackem Obamou řekl, že Paříž je ochotna přijmout jednoho ze zadržovaných.  

Langer se však obává, že struktura české společnosti, která by měla garantovat schopnost oněch lidí se do ní integrovat, na to není připravená. "V tomto smyslu ČR nemá příliš mnoho předpokladů pro to, aby kohokoli z Guantánama mohla úspěšně vzít," podotkl Langer.