„Aktivity jsme museli velmi omezit. Loni jsme měli 27 zaměstnanců. Teď jich zůstalo jen deset,“ řekl Právu Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům. V podobné situaci jsou i další organizace.

„Byli jsme nuceni propustit ke konci roku devadesát procent zaměstnanců. Ze šestnácti placených lidí zůstali tři na částečný úvazek,“ potvrdil Právu Jiří Knitl, ředitel Poradny pro uprchlíky, která cizincům poskytuje sociální a právní poradenství. Hrozí podle něj ale i úplné zavření právní poradny.

Peníze až v půli roku

„Nemáme pro letošek ještě jasno, kolik peněz dostaneme a odhaduji, že finance nepřijdou dříve, než v květnu,“ dodal. Důvodem je podle lidí z neziskového sektoru velké zpoždění v čerpání peněz z evropských fondů.

„Nové projekty z Evropského sociálního fondu (ESF) měly běžet od ledna. Tipuji ale, že peníze dostaneme tak v červnu. Do té doby přežíváme na dluh se zbytkem lidí,“ dodal Rozumek.

Ministerstvo práce a sociálních věcí sice již minulý týden některé projekty neziskovkám schválilo. Bude ale ještě nějakou dobu trvat, než fyzické peníze skutečně dostanou. „Snad se to tedy začalo hýbat. Naštěstí jde o dvouleté projekty, takže na jejich realizaci bude čas,“ řekl Rozumek.

Větší zpoždění mají ale evropský integrační fond a evropský uprchlický fond spravované ministerstvem vnitra. „Nejsou ještě ani výsledky, přitom tyto projekty jsou jen jednoleté, takže peníze se budou muset vyčerpat do konce roku,“ vysvětlil.

Často uspějí spíš firmy

Finanční situaci podle lidí z praxe komplikuje i nezájem o integraci cizinců ze strany pražského magistrátu, který rozděluje další balík evropských peněz. „My jsme s projekty pohořeli. Vyhrály z velké části projekty soukromých firem. Místo pomoci sociálně znevýhodněným občanům tak šly peníze třeba na školicí středisko Siemensu,“ kritizují lidé pracující s cizinci.

Na svou činnost tak prý v Praze téměř nemají peníze. Využít se tu totiž nedají dotace přidělené v unijním Operačním programu lidské zdroje a zaměstnanost, které jsou vázané na mimopražské regiony.

„V Praze ale žije třetina všech cizinců v Česku a těch, kteří potřebují pomoc, kvůli krizi přibývá,“ upozorňují neziskovky. Do Prahy podle nich navíc míří i řada těch, co ztratí práci v regionech.

Přesto magistrát o tuto oblast nejeví zájem a spolupráce s ním je velmi špatná, říkají. „Z koláče ESF stále více ukrajují soukromé firmy. Rozdělování peněz se komercionalizuje a obyčejné nevládky to mají hodně těžké,“ varují jejich ředitelé.

Výpadek veřejných financí přitom neziskovkám, které pomáhají cizincům, nenahradí ani sponzoři. Ti se podle nich do této oblasti nikdy nehrnuli. „Jednoho jsme měli, i ten ale letos skončil,“ uvedl Rozumek.