"Ministerstvo neakceptovalo žádný z požadavků Jihočeského kraje týkající se, jak složení delegace, tak místa či termínu konání jednání,“ informovala Právo mluvčí krajského úřadu Kateřina Koželuhová.  

Jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD) upřesnil, že kraj nedostal od ministerstva  příležitost se podílet na formulaci pozice české strany k řešení kůrovcové kalamity.

"Ministerstvo nebylo ochotné s námi konzultovat složení delegace. Členy vybíralo samo a neumožnilo nám delegovat zástupce kraje dle našeho vlastního výběru a uvážení. Byla jim přisouzena jen pozice fakultativních členů delegace,“ zdůraznil hejtman.

Kácet či nekácet?

Otázka, na kterou hledá Šumava už léta odpověď, zní: kácet, či nekácet kůrovcem napadené stromy. Ochranáři tvrdí, že nejlepší je nechat přírodu normálnímu vývoji bez zásahů člověka, zástupci obcí a krajů chtějí naopak zasahovat. Obávají se totiž, že lýkožrout smrkový napadne i další lesy.

Spor vyvrcholil po předloňském orkánu Kyrill, kdy správa Šumavského národního parku nechala se souhlasem ministerstva životního prostředí ležet v takzvaných bezzásahových zónách zhruba 140 tisíc krychlových metrů dřeva.

Svaz šumavských obcí loni 17. března zažaloval u Městského soudu v Praze ministra životního prostředí Martina Bursíka (SZ) pro nečinnost při řešení hrozby možné kůrovcové kalamity na Šumavě. Soud v kauze zatím ještě nerozhodl.

Kůrovec údajně ohrožuje 400 let staré stromy

Svaz následně inicioval petici a výstavu Zachraňme Šumavu, v níž apeloval na českou vládu a parlament, aby se zasadily o záchranu přírodních hodnot lesů v národním parku.

"Stokrát můžete mluvit a vyprávět, ale stačí jednou vidět a uděláte si úplně jiný obrázek. Nyní je kůrovcem bezprostředně ohrožen už i prales v lokalitě u Pramenů Vltavy, kde rostou až čtyři sta let staré stromy,“ řekl Právu předseda Svazu obcí Národního parku Šumava František Nykles.

Aktivity šumavských obcí podporují jak krajské samosprávy, tak někteří senátoři. Například jihočeský Tomáš Jirsa (ODS) či jeho západočeská kolegyně Jiřina Rippelová (ČSSD). Svá stanoviska opírají o studii, kterou zpracovali profesoři Stanislav Vacek a Vilém Podrázský z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze.

"Vyzýváme k bezodkladnému, rychlému a intenzivnímu řešení celého problému. V opačném případě může dojít k dalšímu výraznému růstu kůrovcové kalamity a velkoplošnému napadení a úhynu i doposud živých smrkových porostů nejen na Šumavě, ale i v přilehlém okolí,“ konstatovalo k závěrům výzkumu vedení Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.

 

Nyní je kůrovcem bezprostředně ohrožen už i prales v lokalitě u Pramenů Vltavy, kde rostou až čtyři sta let staré stromy. František Nykles, předseda Svazu obcí NP Šumava


Protistrana v čele s Hnutí Duha nezaspala a před několika dny zveřejnila jinou studii dalších vědců se zcela opačnými názory.

Kácet jen 1000 m?

"Podle současných znalostí o vlivu kůrovce a větru na vývoj horských a podmáčených smrkových ekosystémů se ponechání přírodě jeví tím nejlepším přístupem pro obnovu stabilního lesa. Nejedná se o žádný experiment, jak můžeme někdy slyšet od lidí, kteří věci nerozumí. Naopak, experimentem, a to z hlediska fungování ekosystému velmi zhoubným, je kácení a umělá výsadba stromů na holinách v nejvyšších polohách Šumavy,“ konstatoval profesor Karel Prach z Botanického ústavu Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Podle něho zásahy v podobě kácení napadených stromů lze provádět v nižších polohách, zhruba pod 1000 metrů nad mořem.

Výsledky své práce zaslali vědci jihočeskému hejtmanovi Zimolovi a hejtmance Plzeňského kraje Miladě Emmerové (ČSSD). "Z této studie vyplývá, že nám k ochraně Šumavy stačí vrstevnicová mapa ohraničující nadmořskou výšku tisíc metrů a všechny další vědecké výzkumy jsou zbytečné. My ale požadujeme objektivní vědeckou diskusi,“ řekl Právu Zimola.

Ta chybí i podle Nyklese, který si dlouhodobě stěžuje na obtížnou komunikaci mezi ochranáři a obcemi. "Jednání byla spousta, a výsledek žádný,“ zdůraznil. Správci parku i zástupci Hnutí Duha nadále opakovaně prohlašují, že kůrovec je pod kontrolou a žádná kůrovcová kalamita Šumavě nehrozí.