Nejvyšší soud tak odmítl dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze z dubna loňského roku. NS dovolání zamítl s odkazem na skutečnost, že tento rozsudek je v souladu s již ustálenou judikaturou Ústavního soudu i Nejvyššího soudu.

"Soudy nemohou libovolně bez příslušných zákonů vracet cestou projednání určovacích žalob majetek odňatý církevním subjektům komunistickým režimem," vysvětlil Knötig předešlé verdikty, ze kterých Nejvyšší soud vycházel.

Správa Pražského hradu rozhodnutí uvítala

Správa Pražského hradu rozhodnutí NS přivítala s tím, že se jej předpokládala. "Nejvyšší soud v Brně de facto pouze potvrdil pravomocný rozsudek předchozí instance," komentoval verdikt prezidentův mluvčí Radim Ochvat.

Komunistická moc v 50. letech prohlásila katedrálu a přilehlé nemovitosti za majetek všeho lidu, když zřizovala památkovou zónu. Právní zástupci církve tvrdí, že tím pouze kamuflovala faktické vyvlastnění chrámu.

Pražské soudy v 90. letech nejprve nařídily vrátit katedrálu, která je jednou z nejnavštěvovanějších tuzemských památek, církvi. Ta ji na krátký čas převzala, následně do sporu zasáhl Nejvyšší soud, který stanovil, že svatostánek patří státu. Tímto právním názorem se řídily i další soudy, což církev kritizovala.

Podjatost soudce s komunistickou minulostí NS odmítl

Církev ve sporu zastupovala Metropolitní kapitula u svatého Víta a Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském. Kardinál Miroslav Vlk se v minulosti pozastavoval nad tím, že u Nejvyššího soudu rozhodoval o katedrále mimo jiné i soudce František Ištvánek, který měl komunistickou minulost.

Církev proto spolu s posledním dovoláním podala také námitku proti Ištvánkově podjatosti. Požadovala, aby kauzu řešil jiný senát. NS námitku odmítl, ke změně senátu prý nebyl důvod. "Navíc je třeba dodat, že rozhodoval tříčlenný senát, a ne jeden soudce, jak bylo v minulosti veřejnosti cíleně podsouváno," uvedl pro ČTK Knötig.