České i americké úřady v současnosti Koženého stíhají za údajné miliardové podvody a tunelování.

Kožený se rozhodl investovat v kuponové privatizaci v ropném průmyslu Ázerbájdžánu v roce 1997. Zejména od amerických investorů si vypůjčil až 450 miliónů dolarů (asi 13 miliard korun) a část investoval prostřednictvím dalších společností do kuponů v ázerbájdžánském ropném průmyslu, zejména do státní společnosti Socar.

Podle Respektu pak ale Ázerbájdžán začal z privatizace couvat, v hlavním městě Baku navíc prý vystoupil zástupce Světové banky s pochybnostmi o Koženého podnikání v Česku. Za Koženého se pak přimluvil tehdejší šéf Světové banky James Wolfensohn či poradce českého premiéra Weigl, uvedl týdeník.

Weigl Respektu o dopisu řekl, že šlo o odpověď na oficiální dotaz ázerbájdžánského prezidenta, který se Česka ptal na zkušenosti s Koženým. Odpovědí Weigla podle týdeníku pověřil tehdejší premiér Klaus. Respekt napsal, že dopis "je plný vřelé a nekomplikované chvály". "Jako jeden z průkopníků privatizačního procesu velmi přispěl k jejímu úspěchu," citoval týdeník z dopisu Weigla, který prý tehdy také napsal, že Koženého zkušenost může být "přínosná pro úspěch každého privatizačního programu".

"Tehdy ale Kožený nebyl za nic odsouzen a šlo jen o spekulace tisku. Z mého pohledu pro Čechy skutečně přínosem byl, a to vlnou zájmu o kuponovou privatizaci, kterou dokázal začátkem devadesátých let rozpoutat," řekl k tomu Weigl Respektu. Na otázku, zda si myslí, že je Kožený "zloděj", Weigl týdeníku odpověděl, že to "dodnes nedokáže odhadnout".

Privatizace se nakonec neuskutečnila

Privatizace v Ázerbájdžánu se nakonec neuskutečnila. Ázerbájdžán se rozhodl oslovit velké ropné společnosti, a kupony se staly bezcennými. Mezi investory, kteří tak přišli o peníze, byla například Kolumbijská univerzita, pojišťovací gigant AIG nebo někteří senátoři a bankéři.

V prosinci 1999 začaly soudy ve světě Koženému kvůli investici v Ázerbájdžánu obstavovat majetek a v říjnu 2003 byl Kožený na popud podvedených akcionářů obviněn u manhattanského soudu ze zpronevěry 182 miliónů dolarů z 15 investičních fondů společnosti Omega Advisors. Investoři navíc vinili Koženého z toho, že nakupoval body a opce po 40 centech, ale jim je účtoval za 25 dolarů. Takto si prý přišel na více než 100 miliónů dolarů a další milióny údajně použil pro vlastní potřebu.

foto: NOVINKY/Ondřej Lazar Krynek:. Viktor Kožený

Se společností Omega ale kontroverzní finančník dosáhl koncem ledna letošního roku urovnání před londýnským soudem. Kožený dohodou podle agentury Bloomberg docílil odblokování soudem obstaveného majetku v řadě zemí světa. Britský soud dříve podle agentury zmrazil 177 miliónů dolarů z Koženého majetku.

Finančník kvůli ázerbájdžánské investiční akci nadále čelí žalobě před trestním soudem v New Yorku. V jiné kauze byl v roce 2005 spolu se dvěma Američany obviněn ze snahy podplácet ázerbájdžánské představitele.

Korupce zahraničních představitelů je podle amerického práva trestná, Kožený ale tvrdí, že se na něho příslušný zákon jako na cizince nevztahoval. Soudní stání před newyorským soudem se má podle Bloombergu konat letos v červnu.

Korupční žaloba proti Koženého spoluobviněným byla v minulých letech v řadě bodů označena za promlčenou. David Pinkerton z pojišťovny AIG byl zcela zbaven obžaloby a proti investoru Frederiku Bourkemu zbývají tři obvinění z původní 27bodové žaloby.