Policie potvrdila, že na ulici v Praze 6 večer zemřel bez cizího zavinění muž stejného věku. Podle informací ČTK už jeho totožnost potvrdili policii příbuzní.

Kaplický zkolaboval na ulici nedaleko Vítězného náměstí v Praze. Kolemjdoucí přivolal kolem půl deváté večer záchrannou službu, lékařům se ho ale nepodařilo oživit.

Architekt žil od emigrace v roce 1968 v Británii. Zde také stojí jeho nejvýznamnější realizace. Návrh budovy Národní knihovny měl být první velkou stavbou Kaplického ve staré vlasti.

Přestože stavba zvítězila v mezinárodní soutěži, na pražské Letné vzhledem k nevůli politiků téměř určitě nevyroste. Kaplického však spory kolem stavby zvané Chobotnice dostaly do širšího povědomí tuzemské veřejnosti.

Pavel Bobek : Kaplický mi volal těsně před smrtí Zdroj: TV Prima

V Česku chtěl zanechat svou stopu

Projekt pražské knihovny, která měla být otevřena v roce 2011, byl pro Kaplického silnou motivací a výzvou. Přestože se zúčastnil několika českých soutěží, nebyl dlouho úspěšný. A dával také najevo, jak těžko to nese.

Říkal, že by si rád navrhl alespoň lavičku nebo popelnici. Před svojí emigrací v roce 1968 však rodák z pražské Ořechovky přece jen v Česku svoji stopu zanechal. S jeho jménem je spojen rodinný dům v Braníku a rampa k vile scenáristy Jaroslava Dietla.

"Je to další postava české kultury, kterou udolala česká malost," řekl bývalý ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek a vyslovil nad smrtí Kaplického lítost. Ježkovo působení ve funkci bylo těsně spjato s prosazováním Kaplického návrhu, kvůli němuž byl také funkce zbaven.

Pavel Bobek: Hanba patří i prezidentu Klausovi

Zpěvák a architekt Pavel Bobek ČTK řekl, že Kaplický byl jeho nejlepší přítel. "To, co se dělo s jeho vítězným návrhem pro Národní knihovnu, jak to bylo zatraceno a zpochybněno, že toto mu ubralo na životě. Hanba těm, kteří na něj kydali hnůj. A já se nebojím říct, že to byl i pan prezident. Myslím si, že i nejvyšší představitel naší země se zachoval trapně, " prohlásil Bobek pro ČTK.

Václav Klaus byl ostrým kritikem Kaplického návrhu, později se k němu připojil i Klausovi blízký Pavel Bém, který jako pražský primátor významně přispěl k tomu, že se stavba nerealizovala.

"Podobně jako protijaderní aktivisté u Temelína jsem ochoten přivazovat se vlastním tělem a bránit, aby Národní knihovna v takové podobě na Letné byla," prohlásil o Kaplického návrhu knihovny prezident Klaus.

Loni v říjnu se Kaplický stal prvním člověkem, který odmítl státní cenu, již uděluje ministerstvo kultury za přínos v oblasti literatury, divadla, hudby, výtvarného umění a architektury. Porota mu cenu udělila za mimořádné architektonické dílo doma i v zahraničí.

„Byl svéhlavý ve věcech přátelství i architektury. Jeho architekturu bylo dost obtížné prosadit i v Británii,“ vzpomínal Bobek v ČT s tím, že díky právě jeho svéhlavosti se mu dařilo své díla prosadit. „Byl návrh, aby byla na poštovní známce budova obchodního domu v Birminghamu a královna to schválila.“

Bobek závěrem zdůraznil, že pro prosazení blobu na Letné bude dělat, co bude možné. „On to určitě vzdát nechtěl. Doufal, že to dopadne dobře,“ dodal Bobek.

Rozhovor s Janem Kaplickým ze zaří 2008 Zdroj: Stream.cz

Profil Jana Kaplického
Jan Kaplický se narodil 18. dubna 1937 v umělecké rodině - jeho otec byl malíř, sochař a architekt, matka kreslířka.
V Praze také vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a poté krátce působil na volné noze. Než se v Británii proslavil, spolupracoval s věhlasnými architekty, jako jsou Norman Foster, Richard Rogers či Renzo Piano.
V Česku mu vyšlo několik knih, byl o něm natočen dokument s názvem Profil. Kaplický byl podruhé ženatý, z prvního manželství má syna Josefa
Kaplického stavby rozhodně nejsou fádní. Jsou nepřehlédnutelné a kontroverzní. Inspirací mu byly organické tvary v přírodě - pavoučí sítě, motýlí křídla či rybí šupiny, pro což se vžilo anglické slovo blob (kapka či hrudka).

Spolu s mladými spolupracovníky ve studiu Future Systems, které v Londýně založil, se Kaplický snažil změnit tradiční pojetí architektury, používal nezvyklé materiály, dbal na ekologii, na využití přírodní energie a přirozeného světla.

Jeho tým uplatňuje i poznatky z výzkumu vesmíru a leteckého a loďařského průmyslu, kde byly vyvinuty nové materiály - pevné, lehké, odolné, bez spojů.

Dvě z Kaplického staveb uvedl před časem deník The Independent mezi nejvýznamnějšími moderními stavbami. Kromě Selfridges je to také novinářská tribuna na londýnském kriketovém stadionu Lord’s, za kterou byl ateliér v roce 1999 oceněn prestižní Stirlingovou cenou.

Jde o celohliníkovou poloskořepinovou budovu, která připomíná hlavu periskopu.

Nejdiskutovanější projekty Jana Kaplického

Vizualizace Kaplického blobu na Letné Foto: vizualizace Future Systems

Návrh budovy Národní knihovny pro Prahu zvaný Chobotnice měl být první významnou stavbou Kaplického v jeho staré vlasti. Přestože stavba nakonec na pražské Letné téměř určitě nevyroste, dostala tohoto významného rodáka do širšího povědomí tuzemské veřejnosti.

Vizualizace koncertní a kongresové síně od Jana Kaplického projektované pro České Budějovice. Foto: vizualizace Future Systems

Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka se má začít stavět v Českých Budějovicích v roce 2010. Objekt připomíná rejnoka. Bočním otvorem, okem, se budova dívá do přírody, kterou tvoří unikátní systém rybníků a stromů v chráněném ptačím území. Foyer osvětluje přírodní světlo z okna stropu. Při tvorbě se Kaplický inspiroval oblými tvary a hudbou.

foto: Profimedia

Za novinářskou tribunu na londýnském kriketovém stadionu Lord's byl ateliér Future Systems v roce 1999 oceněn prestižní Stirlingovou cenou. Jde o celohliníkovou poloskořepinovou budovu, která připomíná hlavu periskopu. Vypíná se nad hřištěm a poskytuje dokonalý pohled na plochu. Obrovská skleněná čelní stěna je skloněná, aby neodrážela slunce. Deník The Independent zařadil tribunu mezi nejvýznamnější moderní stavby.

Foto: Archiv firmy selfridges.comFoto: archiv firmy selfridges.com

Obchodní dům Selfridges v Birminghamu, jakýsi lesklý "pásovec" tvořeným 20 000 hliníkovými terči, doslova oživil do té doby šedivé město. Za vše mluví jedna z reakcí na tuto stavbu: "Tak už tu konečně přistáli Marťani". Rovněž tato stavba byla deníkem The Independent označena za jednu z nejvýznamnějších moderních staveb.