Normálně jsou takové události rutinou a bez jakékoli zpravodajské hodnoty, ale tentokrát tomu tak nebylo, uvedl Barber. "Klaus se odklonil od konvencí, když dal najevo opovržení vůči Lisabonské smlouvě o reformě evropských institucí, tedy dokumentu, jemuž jsou Barroso a většina politických vůdců hluboce oddáni."

"Doufám, že José Barroso sem přijde častěji, abych ho mohl přesvědčit," řekl Klaus a velmi dobře věděl, že k ničemu takovému nedojde. Barroso, který vypadal, jako kdyby mu v nějaké pražské restauraci naservírovali rybí oko, řekl zachmuřeně: "Znám prezidenta Klause už řadu let. Vždy jsme měli zajímavé výměny názorů."

Napověděl prý i tvar hlavy

Když jsem sledoval strastiplnou veřejnou potyčku obou mužů, začal jsem uvažovat o tom, kterého českého hrdinu Klaus, který se stylizuje jako zastánce svobodného myšlení a práva Čechů na odlišnost, nejvíce připomíná, napsal Barber.

"Určitě to není Václav Havel, jeho prezidentský předchůdce... Není to Jan Palach, student, který se v roce 1969 upálil na protest proti sovětské invazi - na to je Klaus příliš starý. Není to středověký náboženský mučedník Jan Hus ani Tomáš Garrigue Masaryk, zakladatel prvního československého státu, jehož socha byla za Klausem, když ve středu na Pražském hradě mluvil."

"Ne, Klaus připomíná někoho úplně jiného. Klaus je chytrý chlapík (jak sám dobře ví), ale bizarním odporem vůči autoritám, pocitem solidarity s malými hráči vůči těm velkým i tvarem hlavy je verzí dobrého vojáka Švejka pro 21. století," napsal Barber.