Jeho jediný syn, sedmadvacetiletý vystudovaný právník Michal Mrázek, se nyní rozhodl poprvé tak rozsáhle promluvit. V exkluzivním rozhovoru s Právem vzpomínal na svého otce a jeho známé. O ekonomické situaci rodiny se ale odmítl bavit, stejně jako nechtěl komentovat aktuální politickou situaci.

Syn muže, kterého média přezdívají kmotr Mrázek, dnes podniká. Figuruje například ve firmě Goldinvest, kterou v roce 1995 založil jeho otec. Podle svých slov se ale živí hlavně činností spojenou s prodejem realit. Podle obchodního rejstříku vlastní společnost Středoevropská poradenská, ve které vedle sebe několik let působili jeho otec a lobbista Igor Šafranko.

Vraťme se k osudnému lednovému dnu roku 2006, kdy byl váš otec před sídlem svých firem v Praze zastřelen. Co jste v té době dělal vy a jak jste se o jeho smrti dověděl?

Měl jsem původně jet odpoledne s otcem a jeho kamarády hrát fotbal do Říčan. Nakonec jsem tam ale nejel, protože jsem měl svůj vlastní fotbalový trénink. Když jsem se z něj vracel, tak mi volal bratranec Lukáš (v době vraždy byl od Františka Mrázka jen pár kroků – pozn. red.) a do telefonu mi sdělil, že otce zastřelili.

Samozřejmě jsem dostal okamžitý šok a nevěřil tomu. Říkal jsem, že to přece není možné, že ho zastřelili, co mi to říká za nesmysly. Když mě Lukáš přesvědčil o tom, že je to pravda, tak ač sám sebe považuji vcelku za předpisového řidiče, porušil jsem tenkrát všechny možné dopravní předpisy a rychlostí 280 kilometrů v hodině jsem letěl na firmu, na zámeček, abych se dověděl, co se děje.

To, co následovalo, to se nedá popsat. Když vidíte vlastního otce ležet v tratolišti krve mrtvého, tak to jsou ty nejhorší pocity, jaké člověk může cítit. Tam se mi zlomil život. Čtrnáct dní jsem potom vůbec s nikým nepromluvil ani slovo.

Zavražděný podnikatel František MrázekZavražděný podnikatel František Mrázekfoto: čtk

Zareagoval jste v ten kritický večer stejně jako rodina zastřeleného Václava Kočky mladšího, která hned po nedávné vraždě hledala na místě pachatele a chtěla ho dostat?

Když je člověk plný emocí, tak řekne kolikrát i to, co tak ve skutečnosti není. Určitě jsem tehdy prohlásil, že klidně vlastnoručně zabiju toho, kdo to udělal. Samozřejmě že bych to nikdy neudělal, ale řekne to opravdu asi každý.

Máte svou teorii, kdo za vraždou Františka Mrázka stál a kdo ji provedl?

Určitě nějakou teorii a vlastní skládanku mám, ale tu nebudu prezentovat.

V této souvislosti se veřejně spekulovalo i o jeho nejbližším obchodním partnerovi Tomáši Pitrovi.

To by svým způsobem byl ale pan Pitr sám proti sobě. Říkám, můžeme se to domnívat i nemusíme, ale já osobně si to moc nemyslím. Protože ten člověk měl vedle sebe někoho, kdo tu firmu určitým způsobem řídil, kdo ji vedl správným směrem a dá se i říct, že někoho, od koho se mohl mnohému přiučit. Pan Pitr do té doby přece jen nebyl nějak známým ve velkém byznysu. Ale pan Pitr je, co se týká ekonomiky, hodně schopný člověk, spojil se s mým otcem a myslím si, že si padli do oka a vytvořili tak schopnou dvojici.

Musím se ale zeptat, zda jste slyšel něco o tom, že ve vraždě vašeho otce měla hrát nějakou roli i policie?

Tím, že otec měl spoustu kompromitujících materiálů, o čemž jsem přesvědčen, tak svým způsobem i z této strany může foukat vítr. Nemohu to ale tvrdit s určitostí.

Když jsme u kompromitujících materiálů. Říká se, že váš otec měl...

...takzvaný Mrázkův archív.

Ano. A že měl materiály jak na ODS, tak na ČSSD. Skutečně něco takového existuje?

Fyzicky jsem to neviděl, ale jsem stoprocentně přesvědčen o tom, že to existuje.

A kdo to má?

To nevím.

Protože ten, kdo takové materiály vlastní, může podle mě výrazně ovlivnit třeba i českou politiku.

Myslím si, že dokonce chod celé naší republiky. Ale otec byl velmi opatrný člověk a nikomu neřekl, kde by něco podobného mohlo být.

Myslíte si, že právě kvůli své opatrnosti sbíral podobné kompromitující věci, aby se mohl v případě problémů bránit?

Určitě to byl jeden z důvodů.

Je část archívu vašeho otce obsahem tzv. Kubiceho zprávy, která byla zveřejněna v roce 2006, jen pár měsíců po jeho smrti?

Těžko říct. Otec byl tak opatrný člověk, že by těžko nějaké své informace vypouštěl do tzv. Kubiceho zprávy. Mě tenkrát zarazil i postup policejních složek, které by měly mít jako prvořadou věc vyšetření tak závažného činu, jakým je vražda. Místo toho pár dnů po smrti mého otce k nám přijelo pět policejních aut, v nich dvacet policistů a začali nám pročesávat dům.

Měli příkaz k domovní prohlídce. Když jsem se jich zeptal, jakou to má spojitost s vraždou mého otce, tak mi tvrdili, že hledají nějaké důkazní materiály. Já jim říkám, že si snad dělají srandu, když hledají důkazy o vraždě v domě mého otce. Tam jsem byl na ně hrubý a sprostě jim nadával, přiznávám to.

A řekli vám, proč tedy ten dům prohledávají?

Jenom mě furt uklidňovali, že to je běžné vyšetřování, ale určitě se snažili hledat nějaké informace proti němu.

Od vraždy vašeho otce uběhly téměř tři roky, ale případ nebyl nikdy vyřešen. Myslíte si, že je to jen nedostatkem důkazů, nebo tam mohly být i postranní úmysly?

Zřejmě chybí důkazní materiály, což je varianta číslo jedna. Ale je i varianta číslo dvě, že se to ani vyšetřit nesmí.

Co jste na Kubiceho zprávu tehdy vůbec říkal?

Abych řekl pravdu, tak jsem něco takového v té době očekával. Vůbec jsem se tomu nedivil.

V té zprávě se hovoří také o vraždě vašeho otce. Jako podezřelého tam policisté zmiňují osobu Kočka. Uvěřil jste tomu tehdy?

Já jsem tuto variantu hned vyloučil. Dokonce jsem s nebožtíkem Vencou (Kočkou mladším), budiž mu země lehká, měl tu možnost si to vyříkat. Bylo to na narozeninách u Michala Exnera. A vůbec je do toho nezahrnuji.

Celou první část rozhovoru čtěte ve středečním Právu, ve čtvrtek vyjde v Právu pokračování rozhovoru