Archiv bezpečnostních složek, který je ÚSTR podřízen, se však nemíní vyjadřovat k hodnověrnosti a interpretaci informací, které dokument obsahuje.

Ústav tento týden zveřejnil zjištění, že slavný spisovatel Milan Kundera v roce 1950 údajně udal komunistické policii bývalého letce a západního agenta Miroslava Dvořáčka. Ten si poté odseděl 14 let ve vězení; původně mu hrozil až trest smrti. Kundera obvinění založená na dobovém policejním záznamu rozhodně popřel.

Podle vyjádření Archivu bezpečnostních složek zveřejněná archiválie pochází z vyšetřovacího spisu, který zavedly bývalé bezpečnostní složky po zatčení Miroslava Dvořáčka a jeho vzetí do vazby 14. března 1950. Skládá se z vyšetřovacího svazku a podsvazku, který obsahuje záznam ze 14. března 1950 o návštěvě Milana Kundery na oddělení národní bezpečnosti v Praze 6. Podle archivu je po porovnání vnějších znaků historického dokumentu vyloučeno, že by šlo o podvrh.

Záznam o výpovědi Milana Kundery.:. Záznam o výpovědi Milana Kundery.

Na zveřejněném záznamu je podepsán příslušník bývalé bezpečnostní složky Jar. Rosický. "Studiem osobní evidenční karty bylo zjištěno, že Jaroslav Rosický jako bývalý příslušník Sboru národní bezpečnosti skutečně pracoval u součásti národní bezpečnosti, která záznam vyhotovila," uvedl archiv ve svém stanovisku.

Dvořáčkova žena: všechno sedí

"Pokud jde o údaje týkající se mého manžela přímo, tedy situací, jichž se sám účastnil a které byly zaznamenány, nenašli jsme v dokumentech nic, co by neodpovídalo skutečnosti," uvedla Dvořáčkova manželka Markéta, která žije se svým mužem ve Švédsku. Dvořáčka letos v létě, po prostudování dokumentů postihl infarkt a nyní se zotavuje z jeho následků - proto celý případ osobně nekomentuje.

Miroslav Dvořáček po svém zatčení.:. Miroslav Dvořáček po svém zatčeníZdroj: Ústav pro studium totalitních režimů

"Byla to hrozná doba, ale každý musel po celou dobu povinně nosit doklad k prokázání vlastní totožnosti a vydávat se za někoho jiného před úřady vůbec nebylo jednoduché," podotkla Dvořáčkova manželka k myšlence, že za Milana Kunderu by se mohl eventuálně vydávat někdo jiný.

Zdůrazňuje ovšem, že žádné konkrétní důkazy proti Milanu Kunderovi k dispozici nemá.

Kolegové spisovateli věří

Důvěru Kunderovi, podle kterého jsou informace o udání nepravdivé, v tisku vyjádřili například spisovatel Ludvík Vaculík či režisérka Věra Chytilová.

Za světoznámého autora se postavil také Vladimír Procházka, ředitel Činoherního klubu, který v září uvedl Kunderovu hru Ptákovina. Důkazy, jež archiv předložil, podle Procházky nejsou stoprocentně důvěryhodné a práce s prameny, kterou ústav provádí, je podle něj neprofesionální.

Bývalý předseda PEN klubu, scenárista a spisovatel a někdejší politický vězeň Jiří Stránský ale řekl, že ho překvapila Kunderova slova vyřčená na jeho obranu. Spisovatel prý měl být stručnější, pravdu lze říci jednoduše.

Světové listy věnují celé aféře velkou pozornost, převážně se ale zdržují komentářů. Mezi výjimky patří německý deník Die Welt, který kauzu srovnává s aférou německého autora Güntera Grasse a jeho zamlčováním členství v nacistických jednotkách Waffen SS. Podle Die Welt Kundera "jako morální instituce už spisovatel neobstojí".

:. Kundera popřel informaci, že v 50. letech udal policii člověka. Zdroj: ČTK