"Odešel uprostřed práce a nových plánů v klidu a míru obklopen svými nejbližšími," uvedl v tiskové zprávě nadace Velev. Samotná rodina se ke skonu Tomáše Bati juniora nevyjádřila.

Pohřeb se uskuteční v pátek v Torontu, řekl Baťův mediální zástupce Jindřich Lacko.

Zlínský magistrát hodlá podle mluvčí Marie Masaříkové připravit na radnici pietní místo, kde lidé prostřednictvím podpisů budou moci vyjádřit soustrast pozůstalým. "Občané se budou moci podepisovat předběžně od středy až do dne pohřbu, kondolenční listina pak bude doručena rodině," řekla Masaříková. Podle ní Baťovu památku uctí ve čtvrtek minutou ticha také zlínské zastupitelstvo.

Tomáš Jan Baťa se narodil 17. září 1914 v Praze. Vyučil se v obuvnickém závodě ve Zlíně. Poté vystudoval Obchodní akademii v Uherském Hradišti a působil jako zaměstnanec zlínských Baťových závodů.

Tomáš Baťa při odhalování busty svého otce, zakladatele obuvnické tradice a moderního Zlína, v renovovaném Baťově mrakodrapu, dnešním sídle Krajského úřadu ve Zlíně v únoru 2007.Tomáš Baťa při odhalování busty svého otce ve Zlíně v únoru 2007.foto: Právo/Jiří Růžička

V roce 1939 opustil Československo, po internaci v USA odešel do Kanady, kde žil až doposud. Ve stejném roce založil v Torontu firmu Bata Shoe Co. of Canada.

Za 2.světové války vstoupil jako dobrovolník do kanadské armády, účastnil se bojů v Evropě, Asii a Africe.

Po listopadu 1989 byl členem Rady konzultantů prezidenta ČSSR Václava Havla, založil také českou pobočku původem americké neziskové organizace Junior Achievement.

Jedno z posledních videí, které zachycuje Tomáše Baťu před rokem na univerzitě Tomáše Baťi ve Zlíně, kde skládal dvě poslední zkoušky, které mu chyběly.

Málo známý je jeho osobní přínos v oblasti výroby obuvi, kde se mimo jiné přímo podílel na rozvoji počítačové technologie navrhování obuvi. Byl předsedou obchodního a průmyslového poradního výboru OECD pro transformaci zemí Střední a Východní Evropy a v této funkci se zasloužil o přijetí Česka a Slovenska do této organizace.

Ve své celoživotní práci prosazoval zásady etiky podnikání. Je držitelem řady vysokých ocenění, mimo jiné Řádu T.G. Masaryka a slovenského Bílého dvojkříže. Stal se čestným doktorem řady světových univerzit. S manželkou Sonjou vychovali jednoho syna a tři dcery.

Tomáš Baťa s manželkou na oslavách 1. máje letos ve Zlíně.Tomáš Baťa s manželkou na oslavách 1. máje letos ve Zlíně.foto: Právo/Jiří Růžička

Historie firmy Baťa:

Firmu založili Tomáš Baťa starší a jeho starší bratr Antonín. Poté, co Antonín v roce 1908 zemřel, se stal Tomáš Baťa jediným majitelem firmy.

V roce 1904 odjel Tomáš Baťa na několikaměsíční pobyt do Spojených států, a právě tam mu padly do oka dělnické domky Fordovy automobilky. Baťa také okoukal u Henryho Forda systém výroby, který se stal později jedním z pilířů úspěchu.

Rozmach zaznamenal Baťa za 1. světové války, kdy se podílel na vojenských zakázkách, ale jeho zlatou érou bylo svobodné Československo. Zlomem se stal ne příliš utěšený rok 1922. Podnikání nešlo a Baťa snížil cenu obuvi na polovinu. Firma tak získala věhlas a také si vyprázdnila zásoby.

Po zkušenostech v zahraničí začal Baťa zavádět moderní metody řízení a organizace práce: pásovou výrobu, samostatně účtující jednotky, pobídkový systém, podíl na zisku a mohutnou reklamu. Díky tomu udělal během 30. let z firmy největšího světového exportéra obuvi.

Mamutí koncern dal práci a dosud nepoznané výdělky tisícům lidí, kteří v podniku nejen pracovali, ale žili s ním i v něm. Baťa zaměstnancům poskytoval sociální výhody, okolí areálu Baťových závodů s pověstným mrakodrapem bylo plné rodinných domků pro zaměstnance.

Ve své škole si vychovával spolupracovníky. Na druhou stranu Baťovy závody znamenaly trpký konec pro řadu malých obuvnických živností.

I během hospodářské krize v 30. letech Baťa prosperoval a na počátku 30. let se rodinný podnik změnil na akciovou společnost budující sesterské podniky po celém světě. Kromě obuvi s nízkými cenami (s pověstnou devítkou na konci) vyráběl další široký sortiment přes punčochy a pneumatiky až po ševcovské stroje. Baťa podporoval i další aktivity včetně umění.

Ve Zlíně vzniklo vlastní filmové studio. Méně známá kapitola Baťových aktivit byla výroba strojů, které se mu staly osudnými - letadel. Po předčasném skonu Tomáše Bati při leteckém neštěstí v roce 1932 se řízení ujal jeho nevlastní bratr Jan Antonín a za jeho éry nastal další rozmach firmy i Zlína, přerušila jej až okupace.

Po válce byl podnik zestátněn. Ve světě se však impérium úspěšně rozrostlo dál pod vedením Tomáše Bati juniora. V Československu se obchody s firmou Baťa znovu objevily až po roce 1989
Prohlášení prezidenta Klause k úmrtí Tomáše Bati
Zpráva o tom, že dnes ve věku 93 let zemřel Tomáš Baťa, mě hluboce zarmoutila. Odešla jedna ze skutečně velkých osobností naší současnosti, člověk, který se přes nepřízeň osudu ve své vlasti dokázal prosadit ve světě a stal se pro nás symbolem podnikatelského úspěchu. Velmi jsem si jej vážil. Každé setkání s ním bylo pro mě povzbuzením a inspirací, obdivoval jsem jeho vitalitu, nezměrnou aktivitu a vztah k naší zemi. Bude nám všem velmi chybět.