Z nich vyplývá, že například policejní prezident Oldřich Martinů má po 24 letech u policie nárok na 40 020 korun, stejně jako ředitel vězeňské služby Luděk Kula, který odsloužil 22 let. Šéf hasičů Miroslav Štěpán dostává po 35 letech ve službě 46 380 korun a ředitel Inspekce ministra vnitra Zdeněk Pelc po 26 letech služby pobírá minimálně 38 270 korun.

Součástí platů šéfů bezpečnostních sborů je však také příplatek za vedení, zvláštní příplatek, osobní příplatek a odměny, tyto položky se počítají na desetitisíce. Jejich konečný příjem tak může být víc než dvojnásobný.

Neochotu policejního prezidia, ministerstva vnitra či vězeňské služby o konkrétní příjmy funkcionářů nezlomil ani pokus Práva, které o odpovědi požádalo na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Policejní prezident, generální ředitel vězeňské služby, šéf hasičů či ředitel Inspekce ministra vnitra a jejich náměstci jsou přitom státní zaměstnanci ve služebním poměru, kteří jsou placeni z veřejných prostředků vybraných od daňových poplatníků.

„Zákon o svobodném přístupu k informacím v zásadě říká, že kdokoli něco přijímá z veřejných prostředků, tak má veřejnost právo vědět kdo, kolik, za co a za jakých podmínek. Nemělo by tedy nic bránit tomu, aby se veřejnost ty platy dověděla,“ řekl Právu Oldřich Kužílek, který je autorem zmíněného zákona a v současné době je aktivistou za otevřenost státní správy.

Ochránci dat: občané na to mají právo

Úřady svoje mlčení odůvodňují tím, že platy nejvyšších činitelů bezpečnostních složek jsou podle nich osobními údaji, které nelze zveřejnit. Například policejní prezidium ve svém oficiálním stanovisku pro Právo odkázalo na šest let staré stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

Názor ochránců dat se však za tu dobu změnil. „My sami jsme na žádost médií opakovaně uvedli, jaký plat předseda úřadu a naši inspektoři berou, z jakých konkrétních částek se skládá, bez nejmenších problémů. Vámi oslovené úřady mají tedy v tomto smyslu povinnost vám odpovědět. Veřejnost má právo to znát,“ uvedla nyní jednoznačně Právu mluvčí ÚOOÚ Hana Štěpánková. Policie se dokonce oháněla tím, že vysocí činitelé sboru vůbec nejsou příjemci veřejných prostředků. Štěpánková to však rázně popřela.

„Jak to, že nejsou příjemci veřejných prostředků? Oni jsou samozřejmě placeni z daní. To ať vás zase nehoupou,“ oponovala policejní centrále mluvčí ÚOOÚ a Kužílek jí přitakal.

Odpovědi byly neúplné a s chybami

Odpovědi jednotlivých úřadů na oficiální žádost Práva tak byly nejen neúplné a s faktickými chybami, ale také měly podle Kužílka řadu formálních a procesních nedostatků.

Vězeňská služba se například odkazovala na paragrafy zákona o svobodném přístupu k informacím, které už neplatí nebo byly upraveny.

„Oni vycházejí z více než dva roky staré verze, to je fakt dobré. To znamená, že neznají platný zákon,“ komentoval to Kužílek. To, co poslalo ministerstvo vnitra a vězeňská služba, však není možné považovat za oficiální rozhodnutí a odpověď na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Oba úřady tak porušily zákon. Žádné sankce jim však nehrozí.

Jejich odpovědi postrádají základní náležitosti, které by z obyčejného e-mailu učinily oficiální dokument.

Vnitru chybí nejen hlavička a podpis, ale také poučení o opravných prostředcích. Každý občan má totiž možnost podle zákona v případě nespokojenosti podat proti správnímu rozhodnutí, což odpověď, kterou Právo vyžadovalo, je, odvolání nebo v případě vnitra tzv. rozklad. Tím by se zabýval sám ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Vnitro o této možnosti v odpovědi Právu vůbec neuvedlo.

Langer přitom po svém nástupu do funkce před dvěma lety prohlašoval, že chce změnit ministerstvo vnitra z ministerstva strachu na otevřený úřad. Nedávno si pochvaloval, jak se mu to daří. Postup jeho podřízených však o naplňování této myšlenky nesvědčí.

V textu vnitra se píše, že úřad není oprávněn sdělovat konkrétní výši platů bez souhlasu jednotlivých zaměstnanců. Navíc uvedlo již neplatné tarifní platové tabulky. Podle něj Právem požadovaní veřejní činitelé nepatří mezi funkcionáře povinné zveřejňovat výši svých příjmů, tak jak je tomu u ústavních činitelů.

„To je čirý blábol. Ústavní činitelé totiž nemusejí zveřejňovat platy, protože je mají ze zákona dané. Oni zveřejňují své další příjmy mimo platy,“ nebral si servítky Kužílek.

Bližší zkoumání odpovědí jednotlivých úřadů přineslo i další překvapení. Ačkoli policie spadá pod vnitro, jejich stanoviska se ve stejných otázkách paradoxně lišila. Například zatímco policejní prezidium nechtělo s odkazem na ochranu osobních údajů říci ani to, jak dlouho jeho čelní funkcionáři slouží u policie, vnitro tento údaj u hasičů a inspekce netajilo.