Zatímco v současnosti lidé starší 65 let tvoří necelých 15 procent populace, za 52 let to bude již více než třetina. S tím vzrostou například i výdaje státního rozpočtu na zajištění starších lidí.

Česko není zdaleka jediným státem unie, který zřejmě bude stárnutí populace trápit. Výjimkou jsou pouze státy, kde velkou část populace již v současnosti tvoří přistěhovalci. Jen Velkou Británii čeká do roku 2060 nárůst počtu obyvatel zhruba o čtvrtinu.

Takový vývoj ovšem neplatí v případě států střední a východní Evropy. Slováci si například mají vést ještě hůře než Češi. Počet obyvatel Slovenska má do roku 2060 klesnout ze současných 5,4 milionu až na 4,5 milionu, tedy o zhruba 18 procent. V případě České republiky jde přitom o asi osmiprocentní pokles.

Bulharsko má přijít o třetinu obyvatel

S největšími demografickými ztrátami musí počítat Litva, Lotyšsko, Rumunsko a Bulharsko. Bulharsko má dokonce během následujících 50 let přijít o téměř třetinu obyvatel a jeho populace bude v roce 2060 srovnatelná se současnou populací Slovenska. V současnosti je přitom Bulharů o zhruba dva miliony více než Slováků. Více než pětinový pokles počtu ovšem čeká i Lotyše, Litevce a Rumuny.

Slováci drží jiné nelichotivé prvenství. Spolu s Polskem by za 52 let měli mít nejstarší populaci v Evropské unii - počet obyvatel starších 65 let by měl v jejich případě překračovat 36 procent celkové populace.

Celou Evropskou unii zatím díky přistěhovalcům výrazný pokles počtu obyvatel nečeká. Do roku 2035 by se měla populace EU dokonce rozrůst ze současných 495 milionů lidí na 521 milionů. Poté ale přijde pokles až na 506 milionů v roce 2060. Od roku 2035 totiž podle Eurostatu přestane vliv migrace vyvažovat "negativní přirozené změny".

Sčítání lidu na internetu?

Při příštím sčítání lidu v roce 2011 by lidé měli mít možnost dotazníky vyplnit a poslat přes internet. Vyplývá to z návrhu zákona o sčítání, který by měla ve středu projednat vláda. Norma stanovuje mimo jiné i údaje, které by měli Češi i cizinci v Česku statistikům za tři roky sdělovat.

Zatím poslední sčítání lidu, domů a bytů se konalo v roce 2001. Podle konečných výsledků tehdy k 1. březnu v ČR žilo 10,230.060 lidí včetně cizinců. Na konci letošního prvního čtvrtletí to bylo 10,403.136 lidí. Cenzus se opakuje každých deset let. V českých zemích se koná pravidelně od roku 1869. Akce v roce 2011 má být součástí celosvětového programu sčítání, který koordinuje OSN.

Zákon o sčítání kabinetu předkládá Český statistický úřad (ČSÚ).