Zákonodárci v pátek ani na podruhé nezvolili hlavu státu. Na výběr přitom měli v první volbě čtyři kandidáty a ve volbě druhé kandidáty tři. Žádný z nich však nebyl nominován více než dvěma stranami.

Prozatím nejúspěšnější prezidentský kandidát Václav Klaus má jistou podporu své nominující strany ODS. Za jeho nejvážnějšího protikandidáta byl považován Miloš Zeman, který však nedokázal získat podporu své rodné sociální demokracie a vypadl již v prvním kole. Zemana přitom nominovala ČSSD a šéf strany a premiér Vladimír Špidla se Zemana před zahájením volby dokonce zastal po výpadu senátora Martina Mejstříka a potvrdil, že Zeman je kandidátem soc. dem.

Poslední kandidátku Jaroslavu Moserovou nominoval senátorský Klub otevřené demokracie sdružující senátory US-DEU a některé nezávislé. Soc. dem. kandidát Jaroslav Bureš vypadl minulý týden rovněž v prvním kole, stejně tak jako kandidát KSČM Miroslav Kříženecký.

Jednotný kandidát?

Předseda poslaneckého klubu US-DEU Karel Kühnl vyjádřil v diskusním pořadu Špona své přesvědčení, že jediná možnost jak se vyhnout blamáži v podobě případně neúspěšné třetí volby, je kandidát, na němž se shodne široká koalice politických stran. "Musíme najít kandidáta širšího konsensu, na kterém se shodnou pokud možno všechny politické strany," řekl Kühnl.

Je však nepravděpodobné, že by se na společném kandidátovi shodli zástupci ODS. Jejich favoritem totiž zůstává Václav Klaus, který své odhodlání nastoupit i do dalších voleb potvrdil v závěrečném poděkování zákonodárcům po páteční volbě. "ODS a Václav Klaus jsou symboly hájení českých zájmů a v tom je síla Václava Klause jako prezidentského kandidáta," řekl předseda senátorského klubu ODS Jiří Liška.

Měsíc na jednání

Politické strany nyní čeká přinejmenším měsíc plný vyjednávání, neboť v kuloárech během páteční volby se proslýchalo, že třetí volba se nebude konat dříve než právě za měsíc. To aby měly strany více prostoru pro jednání. Padají jména jako Otakar Motejl, Pavel Rychetský či Jiří Šedivý. Česká republika tak bude bez prezidenta. Václavu Havlovy totiž mandát končí již příští neděli 2. února. Bezvládí nám však nehrozí, neboť většinu prezidentských pravomocí si rozdělí předsedové vlády a Sněmovny. Kdo a jaké pravomoce přebírá a které zůstavají tzv. neobsazené? Čtěte v rámečku.