Tělesné tresty dětí již zakázalo 18 zemí EU. V Česku schválil tento návrh v dubnu vládní výbor pro práva dítěte. Proti se ale staví někteří zákonodárci i odborníci. Například podle Soudcovské unie by stát neměl zasahovat v takové míře do rodinného života.

Někteří psychologové a ochránci dětských práv navíc nevěří, že zákaz pomůže snížit počet týraných a zneužívaných dětí. V Česku jich prý přitom nestále přibývá, dnes se odhaduje kolem 40 000 týraných dětí ročně. "Hranice mezi tělesným trestem a týráním je velmi tenká," řekla dnes Stehlíková. Pro spoustu rodičů je podle ní velice těžké usměrnit své chování tak, aby se nedopouštěli týrání.

BLOG: Bít či nebít?

"Problém je, když se dítě tluče jako fackovací panák a je to chápáno jako standardní způsob výchovy," dodala ministryně. Zákaz tělesných trestů ve výchově nemá být speciálním zákonem. Stehlíková ho chce prosadit prostřednictvím novelizace zákona o rodině a školského zákona. Samotná kampaň proti týrání podle ní nestačí. Dokazují to prý čísla ze Švédska.

Stehlíková by ráda zákon prosadila do dvou let

Snížit počet týraných dětí se podařilo až po prosazení zákazu tělesných trestů v roce 1979. Zákaz podle ministryně nebude postihovat většinu slušných rodičů, mohl by se ale stát účinným prostředkem pro menšinu, které je těžké vysvětlit, že nadměrné bití vlastních dětí není v pořádku. Stehlíková by ráda zákon prosadila do dvou let.

Sama ale uznává, že pokud se jí nepodaří dostat na svou stranu nadpoloviční většinu české populace, od záměru upustí. Podle průzkumu agentury Median dnes tři pětiny Čechů nesouhlasí s tím, aby fyzické trestání dětí zakazoval zákon.

Ministryně proto připravuje informační kampaň, která má posunout společenský postoj. Kampaň provázená televizními a rozhlasovými šoty začne od příštího roku, letos jí má předcházet veřejná debata o problému.