Článek
Veterináři nařídili urychlené přeléčení, jinak hrozí kritický nedostatek medu a také ovoce, protože brzy by květy neměl kdo opylovat. Varroáza pochází z Indie, kde však včely získaly imunitu. Evropské včely jsou proti infekci zcela bezbranné. Proto už začátkem března vydala Státní veterinární správy (SVS) pokyny včelařům v celé republice.
Jak zdůraznil její mluvčí Josef Duben, poprvé v historii tlumení varroázy postihly hromadné ztráty včelstev v roce 2007 a na počátku letošního roku i řadu oblastí České republiky. „Přišel jsem už o několik včelstev, ale s tím bohužel počítám. Ošetření je velmi náročné. Jeden den roztoče nenajdete, ale pak stačí kontakt včel s těmi divokými, které jsou nákazou promořeny, a můžete začít nanovo,“ povzdychl si Miroslav Křenovský z Jeseníku nad Odrou na Novojičínsku, který se včelaření věnuje už zhruba třicet let.
Krajské veterinární správy už obeslaly obce vyhláškou přikazující preventivní opatření. „Letos jsme ještě přísnější než v minulých letech. Nařízení se týká všech včelstev a zatímco v minulosti stačil laicky řečeno postřik, nyní musí každý včelař zavíčkovaný plod potírat léčebnou emulzí,“ vysvětlil ředitel Krajské veterinární správy v Ostravě Jaromír Polášek. Přísnější budou i kontroly.
| Úhyny včelstev v Česku: (nejpostiženější regiony) | |
|---|---|
| okres | % úhynů |
| Praha-západ | 56,6 |
| Rokycany | 54,5 |
| Tábor | 43,1 |
| Domažlice 40,0 | 40 |
| Benešov | 39,8 |
| České Budějovice | 39,5 |
| Ostrava | 38,7 |
| Písek | 33,8 |
| Břeclav | 32 |
| Strakonice | 30 |
| Uherské Hradiště | 29,8 |
| Brno-město | 28,6 |
| Beroun | 28 |
| Zdroj: Český svaz včelařů | |
Podle Českého svazu včelařů je v Čechách situace horší než na Moravě. „Mezi deset nejpostiženějších oblastí patří okresy Praha-západ, Rokycany, Tábor, Domažlice, Benešov, České Budějovice, Ostrava, Písek, Břeclav a Strakonice. Zde byly zaznamenány úhyny od 57 do 30 procent všech včelstev,“ uvedl tajemník Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka.
Za vše může počasí
Podle něj se z uvedených zjištění dá vysledovat přímá souvislost s počasím. Malí roztoči, hlavní původci letošní včelařské pohromy, totiž žijí na včelím plodu a platí na ně tuhá zima a mráz. Nejvíce postižené jsou přitom právě ty regiony, kde byla letos zima mírnější. Na Vysočině a v pohraničních oblastech na severu a východě, kde byly přece jen větší mrazy, přežila včelstva bez větší újmy.
Podle předběžných odhadů za celou ČR nepřežilo letošní zimu 150 tisíc z celkových 520 tisíc včelstev. Podle vedení Českého svazu včelařů je největší problém právě v regionální nevyrovnanosti úhynů, což ztěžuje možnost obnovy zdecimovaných chovů. Včelaři jsou navíc většinou starší lidé a nákup nových včelstev pro ně znamená nemalý finanční výdaj. Jedno nové včelstvo přijde od tisíce do 1500 korun.
Chtějí mimořádnou dotaci
Včelaři se proto prostřednictvím poslanců snaží prosadit ve Sněmovně návrh na mimořádnou dotaci k úhradě části nákladů na obnovu včelstev do výše 80 miliónů korun. „Je to zhruba třetina odhadovaných škod,“ sdělil Peroutka.
Jsou ale i dobré zprávy. „Zimu jsme přečkali docela dobře. Z 80 včelstev, která máme, jich ještě před zimou zašlo asi 10, ale to je celkem normální a přirozené, že každý rok odpadnou ty nejslabší,“ řekl Právu včelař z Počepic na Příbramsku Jan Zdeněk. Z jednoho včelstva, které mívá na vrcholu sezóny až kolem 50 tisíc včel, získává 20 až 25 kilogramů medu. „V ideálních podmínkách někde v teplé oblasti kolem Labe by to mohlo být až 50 kilo, ale tady je to méně,“ vysvětloval Zdeněk.
e Středočeském kraji se kilo medu vloni prodávalo za 70 až 90 korun. „My jsme měli pořád za 80 korun, zatím nevím, jak se to letos vyvine, možná budeme muset trochu podražit,“ předpokládal včelař.