Článek
Sněmovní organizační výbor složený ze zástupců všech klubů na letošní rok posvětil výborům a komisím cesty do čtyřiceti zemí světa. Spolu s cestami stálých delegací mají přijít na 39,2 miliónu.
Delegace si na letošek naplánovaly cesty po Evropě a USA, navštívit chtějí i Indonésii, Jihoafrickou republiku, Čínu, Maroko, Saúdskou Arábii, Kuvajt, Mexiko nebo Island.
Do jednoho státu několik delegací
„Na organizačním výboru vždy posuzujeme, zda je cesta potřebná pro práci Sněmovny. Pokud není, výbor ji neschválí,“ tvrdí místopředseda komory Vojtěch Filip (KSČM), který má zahraniční cesty poslanců na starosti.
Připouští, že poslanci mají snahu cestovat více, avšak platí prý dohoda, že každý výbor může každoročně vycestovat maximálně třikrát, komise jednou.
Šéf zahraničního výboru Jan Hamáček (ČSSD) dodal, že by se nemělo stávat, aby do jedné země cestovalo více výborů.
Jenže zdá se, že podle schváleného plánu se např. ve Finsku nebo Rakousku vystřídají členové tří sněmovních výborů a komisí.
Do Vietnamu, Švédska, Španělska Lotyšska, Arménie, Ruska, Švýcarska, Řecka, Turecka a Itálie si své cesty naplánovaly vždy dvě delegace. Nikoli však společně, avšak každá v jiném složení a v jiném termínu. Podle Filipa většina cest souvisí s chystaným českým předsednictvím EU.
A co má společného s předsednictvím např. cesta rozpočtového výboru do JAR? Navštívit by ji měli na tři až čtyři dny čtyři poslanci, přičemž stát má 900 tisíc korun.
Podle místopředsedy Sněmovny je právě tato země pro Česko největším partnerem v Africe. Rozpočtový výbor pak ve zdůvodnění své cesty jako jedno z témat diskuse uvádí „rozpočtové priority v období přechodu k demokratické společnosti, vč. způsobu privatizace“.
Island našel na internetu
Filip uvedl, že zhruba šedesát procent zahraničních cest poslanců je na pozvání partnerských výborů, zbylých čtyřicet jsou iniciativou výborů.
Mezi takové patří např. chystaná cesta čtyř členů regionálního výboru na Island. „Hledal jsem na internetu možnosti spolupráce s různými zeměmi,“ řekl Právu šéf výboru Tom Zajíček (ODS).
Zjistil, že právě s Islandem mělo Česko významnou spolupráci, avšak poslední zaznamenaný kontakt byl v roce 2006. „Tak jsme si řekli, že se pokusíme na tu spolupráci, jež byla spíše na vládní úrovni, navázat,“ poznamenal Zajíček.
Další cesta jeho výboru – do Maroka – je na pozvání tamního parlamentu. Přispět by měla k rozvoji regionální spolupráce a turistického ruchu.
Filip tvrdí, že mnohé poslanecké iniciativy musí organizační výbor odmítat. Uvedl např. opakovanou snahu poslanců vycestovat na Nový Zéland. Prý to zdůvodňují zajímavým způsobem sestavování rozpočtu.
Žádné výlety?
A o čem chtějí diskutovat třeba členové komise pro rovné příležitosti ve Slovinsku? Chtějí především navázat kontakty. Prý je zde „silný pokrok v oblasti rovnoprávnosti mezi ženami a muži“.
Poslanci shodně tvrdí, že považovat jejich cesty za výlety je velký omyl. „Pokud jde o náš výbor, pak to jsou cesty s bohatým programem, takže mnoho prostoru pro turistiku tam není a nikdo z nás to ani tak nechápe,“ řekl Právu Hamáček.
Někteří poslanci nicméně připouštějí, že cesty mohou být i jistým finančním přilepšením. Politikové totiž mají 2,5krát vyšší diety než běžní zaměstnanci, přičemž o delegaci se obvykle stará hostitelská země.