Článek
Velikonoce pokládají za své svátky křesťané, Židé a hlásili se k nim už před tisíci lety pohané.
Novodobý název svátků Velikonoce je odvozený od Velké noci, kdy Kristus vstal z mrtvých. Nejdůležitější svátky jara navazují na starověké oslavy vegetačních božstev, reprezentovaných například v sumerské mytologii bohem Dumazi, v řecké a římské bohyněmi Démeter a Céres, či ve slovanské jejich kolegyní Vesnou.
Téma ve všech mytologiích je stejné - smrt a nové zrození. V židovském pojetí jsou Velikonoce památkou vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví, z něhož je vyvedl Mojžíš s pomocí Hospodina.
U křesťanů jsou svátky připomínkou ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Podle katolické tradice Velikonoce začínají předvečer bohoslužbou (vigílií) v neděli a trvají padesát dní až do Letnic, slavností Seslání Ducha svatého na apoštoly.
V datu Velikonoc se ale křesťané neshodnou. Zatímco katolíci a protestanti se při jeho stanovení řídí gregoriánským kalendářem, který zavedl v 16. století papež Řehoř XIII., pravoslavní sledují mnohem starší kalendář juliánský, blížící se lunárnímu cyklu.
Symboly oslav jara zůstávají ale po tisíciletí stejné. Například vejce se barvila už ve starověkém Egyptě, Řecku, Římě i Persii.
Co který den znamená
České Velikonoce jsou vyvrcholením čtyřicetidenního postního období. Samotný pašijový (svatý) týden začíná Květnou nedělí.
| Květná či Smrtná neděle |
Křesťanská tradice: Ježíš vstoupil s žáky do Jeruzaléma.Chtěl tam pravděpodobně slavit židovský svátek nekvašených chlebů tzv. Pesach. Ten připomíná události, při níž Hospodin zachránil před smrtí prvorozené syny židovských otroků strádajících v egyptském područí tím, že „vstoupil“ do příbytků, jež byly označeny krví beránka.
Zvyky: vynášení slaměné Smrti-Zimy-Morany-Mařeny, která by bránila budoucímu životu. Proto někde nese tato neděle název Smrtná. Vlády se ujalo Líto-Vesna znázorňované mladým opentleným stromkem.
Jídlo: pečou se beránci
| Modré pondělí |
Hospodyňky v tento den uklízely.
| Žluté úterý |
Hospodyňky v tento den stále uklízejí.
| Škaredá středa |
Křesťanská tradice: Jidáš zradil Ježíše a vydal ho do rukou veleknězů. Kněží během dne pálí snítky kočiček, jež byly posvěceny předcházející rok na Květnou neděli, se slovy „Prach jsi a v prach se obrátíš." Popelem pak dělají věřícím na čele znamení kříže.
Zvyky: Vymetají se komíny. Tradice praví: pokud se v tento den škaredíte a mračíte, pak budete zamračení každou středu v roce.
| Zelený čtvrtek |
Křesťanská tradice: poslední večeře Páně s učedníky a počátek největšího půstu v roce. Název zelený získal den podle hořkých bylin, připomínky hořkosti egyptského otroctví.
Zvyky: utichl hlahol zvonů, neboť ty odlétly do Říma. Leckde se však naopak rozezněly hrkačky, jimiž obvykle malí chlapci zaháněli Jidáše, zvali lidi do kostela. Jídlo: pouze zelené pokrmy - špenát, zelí a to pro zdraví. Kdo se chce zbavit bolesti šíje, musí se vykoupat v ranní rose.
| Velký pátek |
Křesťanská tradice: den Kristova zatčení, odsouzení a ukřižování. Den smutku.
Zvyky: Vnitřní a vnější očista nejpřísnějším půstem. Lidé vstávali časně, omývali se buď v rose, či v potoce, aby zabránili neduhům. Hospodyně zametly před východem slunce dům i stáj a smetí vynesly za humna, aby se v domácnosti nedržel nežádoucí hmyz. V tento den se nesmí prát ani prádlo nebo hýbat se zemí. Z hory vycházejí Blaničtí rytíři, na Valašsku se zase zjevují skryté poklady.
Jídlo: jidášky z bílé mouky a medu, které mají zabránit zrádnému Jidášovu uštknutí. Mají tvar válečku symbolizujícího provaz, na němž se Jidáš oběsil. Někde sloužil k podobnému účelu chléb s medem. Nemělo se jíst maso.
| Bílá sobota |
Křesťanská tradice: opět se rozezněly zvony. Lidé podstupovali křty, oblékali bílá roucha. Ta pak nosili až do první neděle po veliké noci, která se tudíž nazývala bílou nedělí. Bílá barva má předobraz už ve starozákonním judaismu, kdy se muži oblékali během pesachového šabatu do bílých rubášů.
Zvyky: Nemá se nic půjčovat. Mělo by se završit uklízení. Často se v domě bílilo.
Jídlo: večer se podává tzv. hlavička - nádivka z uzeného vepřového masa, vařeného jehněčího, vajec a zelených bylin.
| Boží hod velikonoční |
Křesťanská tradice: noc ze soboty na neděli, kdy byl Kristus vzkříšen a vyzvednut na nebesa.
Zvyky: Děvčata chodí se stromkem ozdobeným pentlemi, čímž přinášejí zdraví a štěstí. Jídlo: pečený beran, mazance, speciální velikonoční nádivka či holoubata. Hostí se návštěvy.
| Červené pondělí |
Zvyky: Muži vyrazili vyšlehat ženy, aby neuschly. Akci se podle krajů říkává pomlázka, koleda, mrskačka, šmikrust či oblévačka. Sloužily k ní spletené čerstvé vrbové větvičky, tzv. pomlázky, tatary či žíly. Na Moravě je rozšířené oblévání studenou vodou, což má magickou a ozdravnou funkci. : Ženy malují vejce, zdobí i kraslice. Jejich červená barva dala dnu také jméno. Podarovávaly jimi koledníky, ale také je zakopávaly v rozích chlévů a polí, aby zajistily jejich plodnost. Společně snědené vejce zajišťovalo i soudržnost či věrnou lásku v rodině.
| Jak se slaví v zahraničí |
|---|
| Ve většině zemí západní Evropy je zvykem schovávat v zahradách sladkosti a drobné dárky, které tam pak na velikonoční pondělí hledají. Nechává je tam velikonoční zajíček, ale v některých částech Německa to může prý být i liška, kohout nebo čáp. |
| Ve Velké Británii od dvanáctého století před Velkým pátkem obdarovává panovník chudé. Od patnáctého století je pak počet obdarovaných stejný jako panovníkův věk. Mince je sice pouze symbolická, je však velmi ceněná ve sběratelských kruzích. |
| Ve Francii kromě tradičních obřadů věnují velkou pozornost věnují výrobě sladkostí. Francouzi je milují a hodně se jimi obdarovávají. |
| V Itálii prožívají Velikonoce velmi silně, je to nejdůležitější svátek roku. Neprosadil se kynutý moučník ve tvaru beránka nebo zajíčka, takže má většinou podobu holubice. |
| V Norsku se stalo tradicí řešení vražd. Všechny televizní stanice vysílají slavné kriminální příběhy, noviny jsou zase plné článků, u kterých mají čtenáři odvodit, kdo je vrah. |
| Ve Finsku koledují děti převlečené za čarodějnice. |
| Ve Spojených státech jsou Velikonoce už brány spíše jako nenáboženský svátek, na Velký pátek se chystá slavnostní oběd, většinou krocan a děti také hledají na zahradě vajíčka. |
| Ve středoamerických a jihoamerických státech se v konají procesí za mohutné účasti věřících. |
| V Rusku se slaví Velikonoce se zpožděním, protože se pravoslavná církev drží starého juliánského kalendáře. Stejně jako jinde na světě se zde hodně jí, ale jen studená jídla. |
| Také v Řecku slaví Velikonoce o týden později než my, tradičním jídlem je pečené jehněčí a velikonoční vajíčka zde barví pouze na červeno jako symbol Kristovy krve. |