Novela počítá s tím, že by při vyšetřování úplatkářství pomáhali zvláštní policejní agenti. Nejde ale o zavedení agenta-provokatéra ani o možnost využití civilistů v roli agentů. Policejní agent by mohl působit v korupčním prostředí a získávat tam informace a důkazní materiál.

"Cílem (novely) je dát do rukou policii efektivnější nástroj, než je tomu dosud v boji proti korupci, a usnadnit tedy odhalování korupce v tom nejranějším stadiu jejího vzniku," řekl poslancům ministr vnitra Ivan Langer (ODS).

Kriticky se k návrhu postavil poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský. "Nepochybně komplikované formy kriminální činnosti vyžadují i složitější odezvu ze strany těch orgánů, které s nimi mají bojovat. Ale přece jen si myslím, že nejsme Amerika, a možnost používání těchto agentů je tady mnohem omezenější z řady důvodů," uvedl.

V prvním kole projednávání Sněmovna návrh podpořila, v minulých týdnech jej pak projednaly a doporučily ústavně právní výbor a výbor pro bezpečnost.

Mapovat trestnou činnost

Úkolem protikorupčního agenta je podle Langera infiltrovat se do "prostředí, kde existuje podezření z korupce, a toto prostředí se skrytou identitou mapovat, odhalovat trestnou činnost, shromažďovat důkazy".

Nasazení policejních agentů má podléhat přísným pravidlům - požádat o ně může žalobce vrchního státního zastupitelství, povolovat ho bude soudce vrchního soudu. Při souhlasu bude muset být jasně řečeno, proč a na jak dlouho se povolení vydává. Bude také muset být známo, na základě čeho bude možné agenta identifikovat.

Přestože ČSSD návrh podpořila, vláda by podle ní měla být v boji proti korupci důslednější. Stínový ministr vnitra ČSSD František Bublan upozornil na to, že například na Slovensku se osvědčilo využívání civilistů jako agentů i možnost "malé provokace", kdy se agent sám nabídne člověku, u kterého je z odposlechů zřejmé, že chce korupční čin spáchat.