USA a NATO v příštích měsících vyzkouší kompatibilitu amerického a aliančního štítu, uvedl generál Henry Obering. „Od začátku vyvíjíme systém velení, řízení a spojení tak, aby byl kompatibilní se systémy v NATO a nadcházejících měsících provedeme ukázku,“ oznámil Obering. Upřesnil, že nepůjde o živý test, ale o zkoušku sdílení dat.

Generál potvrdil, že americký štít proti raketám dlouhého doletu zůstane pod americkým velením a alianční deštník proti střelám středního a krátkého doletu pod velením NATO.

„Jsem hluboce přesvědčen, že letošní summit NATO v Bukurešti ukáže jednoznačnou provázanost obrany proti raketám krátkého a středního doletu a že raketová obrana bude opravdu součástí tohoto systému,“ dodal premiér Mirek Topolánek.

Hrozba útoku je reálná

Premiér Mirek Topolánek (ODS) doplnil na krátké tiskové konferenci, že hrozba raketového útoku není fikcí a netýká se pouze jedné země. "Ukázalo se, že systém v praxi funguje," konstatoval.

V pražském Černínském paláci ve čtvrtek končí dvoudenní seminář o spolupráci českých subjektů na výzkumu, vývoji a realizaci komponentů raketové obrany USA. Obering odhadl, že české firmy by mohly dostat zakázky v objemu 100 miliónů dolarů (asi 1,7 miliardy korun). Do roku 2013 by to pak mohlo být až 740 miliónů dolarů (asi 12,5 miliardy korun).

Topolánek řekl, že pro spolupráci ČR s USA v raketové obraně je lepší vytvořit firmám a ústavům legislativní a institucionální rámec. „Nejsem přítelem offsetových programů,“ řekl premiér po zasedání bezpečnostní rady státu.

Americký generál Henry Obering a předseda české vláda Mirek Topolánek (v pozadí):. Topolánek (v pozadí) po jednání s americkým generálem Henrym Oberingemfoto: Právo/Petr Hloušek

"Offsetové programy nechci zpochybňovat, ale jsem spíš přítelem smlouvy za jasně definovaných podmínek, tak jsou někdy uzavírány u firem, které by tuto spolupráci uzavřely i bez toho, že by došlo k takové dodávce zařízení, protože spolupráce by byla přirozená,“ uvedl premiér.

Topolánek zdůraznil, že mu jde o nastavení standardní komunikace mezi výzkumnými ústavy a mezi firmami. "To znamená otevřít legislativně institucionální prostor, protože se musíme dostat mezi země, které vůbec budou moci využívat výsledky amerického zbrojního výzkumu a některé technologie,“ dodal předseda české vlády.

Radar dál rozděluje

O případné stavbě radaru v Brdech jednají Spojené státy s ČR poslední rok. Raketové silo plánují umístit v Polsku.

Během pražského semináře o spolupráci ČR a USA na raketové obraně řekl už ve středu Obering, že USA v případě umístění svého systému ve Střední Evropě štít vyzkoušet. Zopakoval také stanovisko americké diplomacie, že Írán zůstává přední světovou hrozbou. USA a Západ se obávají, že Teherán pracuje na tajném zbrojním programu. Raketový štít v Evropě by měl sloužit k obraně před případným útokem Íránu a dalších podezřelých zemí.

Rusku se americké plány nelíbí, se štítem nesouhlasí také většina Čechů a Poláků.

Systém je zastaralý a nefunkční, tvrdí další americký expert

Českou republiku v těchto dnech navštívil i další americký expert na raketovou obranu Philip Coyle. Narozdíl od Oberinga je proti systému. Tvrdí, že je zastaralý a USA ani Evropu neochrání.

Ve čtvrtek zpochybnil i to, že se naplní očekávání spolupráce českých firem na amerických zbrojních programech. Systém protiraketové obrany je podle něj "opravdu velký kšeft", proto na něm mají zájem americké zbrojařské giganty, které mají ve Washingtonu své lobbistické kanceláře. Coyle také připomněl, že Kongres omezil výdaje na budování protiraketového systému.

Co řekl Philip Coyle Právu
* Jaká varianta obranného systému je podle vás nejlepší?
Probíhající práce jsou stále v příliš rané fázi. Systém pro Českou republiku a Polsko zatím neexistuje. Například antirakety jsou dvoustupňové, vývoj může trvat léta, jako to trvalo v případě raket pro základnu na Aljašce. Neexistují úplné radarové systémy. K radaru navrženému pro ČR musí stále být vyhledávací radar. Dosud neexistují ani družicové systémy. Stále zbývá velmi mnoho udělat.
* Pokud bude štít v ČR a Polsku rozmístěn, lze ho v evropských poměrech vyzkoušet?
USA nezkoušejí ani skutečné rakety ze sil na základně Fort Greely na Aljašce z důvodu, kvůli němuž to nechtějí dělat nad hustě obydleným územím. Proto systém bude simulovaně testován nad Tichomořím. Pentagon navíc tvrdí, že má fungovat jen proti nevyspělé hrozbě. To znamená jednu raketu, možná dvě – a bez klamných cílů. Cožpak ale Írán napadne Evropu jednou raketou, a pak si počká, co se stane? Nemyslím, že toto je věrohodný scénář.
* Podle Oberinga už jsou technologie, jež rozeznají pravé hlavice od klamných.
Na nejnovější testy klamné cíle nenasadil. Možná to jednou ukáže, zatím to ale neudělal.