To jsou hlavní závěry společné analýzy ministerstev spravedlnosti a vnitra, kterou ve středu schválila vláda. Potvrdila tak informace Práva z loňského září, podle kterých by agenti měli mít ve své práci mimo jiné i trochu volnější ruce než doposud, i když zavedení tzv. agenta provokatéra vláda i nadále vylučuje.

Šéf resortu vnitra Ivan Langer (ODS) k tomu ve středu na tiskové konferenci poznamenal, že vláda považuje agenty za efektivní prostředek v boji proti korupci a jiným závažným činům, ale zároveň si uvědomuje, že tento nástroj znamená také výrazný vpád do ochrany základních práv a svobod občanů.

Agent by nesměl k trestné činnosti navádět

Agent by tak ani podle připravované legislativy mohl zločinnost pouze odhalovat, ale nikoliv k ní navádět. Návrh nicméně zmiňuje možnost, že by agent mohl projevit zájem se na trestné činnosti podílet.

Může tedy například zajít na cizineckou policii a žádat o povolení k trvalému pobytu, nebo při dopravní akci úmyslně porušit předpisy, a poté sledovat, jak se v této situaci policista nebo občanský zaměstnanec policie zachová a zda neporuší zákon. „Rozhodně ale nesmí sám vybídnout policistu ke korupčnímu jednání slovy ‚tak jak to uděláme?‘,“ uvedl Langer.

Zpráva zmiňuje i nutnost lépe upravit podmínky, za jakých by byl policejní agent beztrestný. „Při své práci se totiž dostává do obtížné situace, kdy je nepředstavitelné, aby si získal důvěru zájmového prostředí svým vzorným a čestným jednáním,“ poznamenává k tomu analýza.

Vyplývá z ní také nutnost lépe chránit pravou identitu agenta a zabránit situacím, kdy soud v hlavním líčení odtajní jeho jméno nebo adresu, čímž může vážně ohrozit bezpečnost policisty i jeho blízkých.

Název agent je diskreditován StB

Současně by měla být v zákoně výslovně zakotvena zásada, podle níž nesmí být nikdo odsouzen pouze na základě výpovědi utajeného svědka, tedy ani agentů. Podle analýzy, ze které by měla budoucí legislativa vycházet, je také nutné zjednodušit proces povolování působení agentů cizích států na našem území.

V neposlední řadě zpráva zmiňuje i potřebu nalézt pro policejního agenta nové pojmenování, např. „skrytý vyšetřovatel“, „utajená operace“ nebo „infiltrace“.

„Modernizace terminologie by byla vhodná, neboť uvedené pojmy nejsou tendenčně zabarveny a nevzbuzují zbytečné negativní asociace v souvislosti s působením agentů Státní bezpečnosti,“ píše se v analýze.

S dílčím rozšířením pravomocí agentů počítá už i vládou schválená novela trestního řádu, kterou v prvním čtení podpořila i Poslanecká sněmovna. Podle této úpravy by agenti, ať už se budou jmenovat jakkoliv, mohli být nasazeni i při vyšetřování korupčních případů.

Dosud policie může agenta nasadit pouze v případech nejzávažnějších trestných činů nebo těch, k jejichž potírání nás zavazují mezinárodní smlouvy. To se sice týká i úplatkářství, explicitně řečeno to ale v zákoně zatím není.