Článek
"Je to seběobětování, před kterým musí člověk s pokorou a v úctě poměřovat to, co v životě dělá," řekla na shromáždění Jaroslava Čajová ze společnosti Janua, která setkání u Palachova hrobu v Praze pořádá již deset let. Palachova smrt byla podle Čajové často interpretována jako protest proti politice a stavu společnosti. Pro každého by ale měla být i důvodem k zamyšlením nad tím, jak nyní osobně přispívá ke kultuře svobodné společnosti, po níž Palach toužil, řekla. Na závěr pietní akce zazněla píseň Ach synku, synku a česká i slovenská hymna.
Lidé si smrt Palacha v sobotu připomenuli i na tradičním pietním shromáždění ve Všetatech na Mělnicku, kde se narodil a žil. Exministr kultury a herec Martin Štěpánek tam uvedl, že největším odkazem Jana Palacha je naděje, že lze pohnout lidským svědomím, "že český národ oplývá lidmi ochotnými položit život za svobodu vlasti, za občanskou důstojnost, za právo a pravdu".
Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Palach svůj čin vykonal 16. ledna 1969 na pražském Václavském náměstí. Společnost tím chtěl vyburcovat z letargie po srpnové okupaci sovětskými vojsky. Na následky popálenin o tři dny později zemřel. Jeho pohřeb 25. ledna v Praze na Olšanských hřbitovech se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii.
V říjnu 1973 byly Palachovy ostatky na příkaz Státní bezpečnosti exhumovány, zpopelněny a uloženy na hřbitově v rodných Všetatech. Na původní místo na Olšanech byly za účasti prezidenta Václava Havla slavnostně vráceny až v roce 1990. O rok později Jan Palach obdržel in memoriam nejvyšší československé státní vyznamenání - Řád Tomáše Garrigua Masaryka.