Pokud lidé začali dávky pobírat letos a v příštím roce budou pokračovat, budou je dál dostávat podle letošních pravidel.

Změny jsou součástí vládní reformy. Jejich cílem je snížit schodek státního rozpočtu a ušetřit. Ministr práce Petr Nečas (ODS) již dříve uvedl, že si od úprav slibuje méně nemocnosti a zneužívání dávek. Podle údajů ministerstva práce je v ČR výrazně vyšší míra nemocnosti než v ostatních zemích EU, a to i ve srovnání s podobnými státy jako Slovensko či Polsko. Podle studií je přitom zdravotní stav Čechů a Češek lepší než u těchto sousedů.

Dosud dostávali nemocní v prvních třech dnech nemoci či karantény čtvrtinu z takzvaného denního vyměřovacího základu. Poté měli nárok na 69 procent základu. Nyní zůstanou v prvních třech dnech nemoci či karantény bez dávek. Pak do konce prvního měsíce stonání obdrží 60 procent z vyměřovacího základu. Od 31. do 60. dne nemoci jim připadne 66 procent základu, poté 72 procent.

Nejvíce se sníží nemocenská v prvním období nemoci

"Sleduje se úspora i to, aby se dávky nezneužívaly. Proto je to snížení zvláště v počátku velmi citelné. Celková úroveň dávky, pokud by byla pobíráná třeba rok, se sníží nejvíc právě kvůli prvním obdobím nemoci," uvedla ředitelka odboru nemocenského pojištění zaměstnanců ČSSZ Jana Laumannová.

Denní vyměřovací základ pro výpočet dávek se stanoví tak, že z příjmu do 550 korun denně se zahrne 90 procent. Z částky od 550 do 790 korun se započítá 60 procent. Z výdělku nad 790 korun denně se nezohledňuje nic. Podle Laumannové mohou tak nemocní za první měsíc stonání dostat maximálně 10 368 korun. Tuto nemocenskou mají lidé s příjmem nad 24 000 korun.

Do nemocenské patří mateřská i ošetřování člena rodiny

Mezi dávky nemocenského pojištění patří i mateřská či podpora při ošetřování člena rodiny. Mateřská se bude vyplácet 28 týdnů, a to vdaným i svobodným matkám. Samotné ženy ji nyní dostávají 37 týdnů. Po tuto dobu ji budou nadále pobírat jen matky vícerčat. Mateřská bude nadále činit 69 procent vyměřovacího základu. Naopak z 69 na 60 procent základu se sníží podpora při ošetřování člena rodiny.

Podle Laumannové se krátí i ochranná lhůta po skončení zaměstnání, kdy lidé mohli dávky dostat. Dosud trvala 42 dní, od Nového roku to bude sedm kalendářních dnů. Pokud tedy člověk odejde z práce k letošnímu 31. prosinci, od následujícího dne - tedy 1. ledna - mu běží sedmidenní lhůta. Pokud by opustil místo ke 30. prosinci, začíná lhůta 31. prosince a potrvá ještě podle letošních pravidel 42 dní.

Od roku 2008 je také stanoven strop na odvody. Jakmile zaměstnanec vydělá 1 034 880 korun, přestane odvádět pojistné. Stejně nebude pojištění po dosažení této sumy platit ani jeho zaměstnavatel. Podle ředitelky ČSSZ Boženy Michálkové by tak správa mohla v příštím roce kvůli stropu vybrat asi o 4,5 miliardy korun méně. Příjmy by se ale měly zvýšit díky růstu mezd a poklesu nezaměstnanosti.