Vdova o přiznání nároku na svůj důchod musela dlouho bojovat s Vojenským úřadem sociálního zabezpečení, který její žádost v minulosti odmítl. 

Podle tamních úředníků nebylo možné nárok na vdovský důchod Bryksové přiznat, protože podle lékařské zprávy nebyla prokázána příčinná souvislost mezi úmrtím plukovníka na infarkt a jeho vězněním v komunistickém žaláři.

Ministryně obrany Vlasta Parkanová ale usoudila, že zdraví plukovníka Brykse zásadně podlomilo právě zacházení v komunistickém vězení. Parkanová využila výjimečné právo, které ministrovi obrany dává zákon o sociálním zabezpečení. V případě Bryksové rozhodla o odstranění tvrdosti zákona. Podle mluvčí ministerstva bude důchod vdově přiznán od prosince 2007, podle předběžných výpočtů ve výši přibližně 8000 korun měsíčně.

Hrdina do posledního dechu 

Josef Bryks létal za druhé světové války jako příslušník Bristkého královského letectva. Proslul zejména svou až zázračně nezdolnou povahou, díky které se opakovaně pokoušel o útěky z německého zajetí. "Byl sestřelen v roce 1941, Němci jej zajali a on se pokusil celkem o 5 útěků," říká letecký historik Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu. 

Po návratu do poválečného Československa, kam si přivezl i svou druhou manželku Gertrudu Roseovou zvanou Trudie, mu utrpěná zranění již nedovolila aktivní návrat do služby. Josef Bryks tedy sloužil na Leteckém učilišti v Olomouci jako učitel angličtiny a teorie létání. 

"Zde sloužil až do roku 1948, kdy byl za pokus o útěk odsouzen do vězení," vysvětluje Rajlich. Odsouzen byl nejprve na 10 let, posléze za pokus o útěk z věznice na Borech na dalších dvacet. "Z vězení by tedy vyšel někdy v roce 1978," doplňuje Rajlich. Bryks byl držitelem Řádu Britského impéria, o jeho odvaze natočili film Srdce v zajetí. Jméno statečného pilota také nese jedna z ulic v Praze 14.