Podle návrhu mají v šestičlenných kárných senátech, které posuzují prohřešky soudců, usednout tři zástupci stavu, a dále tři právní experti delegovaní akademiky, Senátem a Sněmovnou.

"Proč má v kárném senátu sedět de facto zástupce poslanecké Sněmovny a Senátu," ptal se v pondělí Jirsa. "Cožpak laici či soudci sedí v mandátním a imunitním výboru poslanecké sněmovny či senátu a rozhodují o tom, zda má být nějaký poslanec či senátor vydán k trestnímu stíhání," dodal.

Podle unie, která na svém sněmu navrhovanou úpravu odmítla, nedošlo ke zlepšení v postizích soudců ani na Slovensku, kde obdobný zákon vstoupil v platnost již dříve.

Jirsa připomíná i případ předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové, kterou se v únoru loňského roku pokusil odvolat prezident Václav Klaus. Ústavní soud dal za pravdu soudkyni a ta zůstala ve funkci. "Obávám se, že pokud zákon v této podobě spatří světlo světa, bude se jím co nevidět opět zabývat ústavní soud," varuje Jirsa.