Přesto Čunek na konci roku 1998 do tří bankovních ústavů uložil celkem 3,5 miliónu korun. Odkud tehdy vicepremiér milióny získal, nadále nechce vysvětlit.

Vyplývá to z dokumentů, které zveřejnila Česká televize v pořadu Reportéři ČT. Deník Právo je má k dispozici.

"Všechny zveřejněné údaje sedí. Rodina Jiřího Čunka takové peníze v žádném případě nemohla našetřit. Aby společně naspořili do roku 1998 jeden a půl miliónu korun, nesměli by mít s manželkou prakticky vůbec žádné výdaje. Museli by předtím žít na ulici, neplatit za služby, nešatit se, nemít vůbec děti," řekl Právu dobře informovaný zdroj seznámený se závěry vyšetřování Čunkovy kauzy .

Sociální dávky měl brát i jako starosta

Přestože Čunek v pondělí Právu tvrdil, že když se stal starostou Vsetína, už žádné sociální dávky nepobíral, přehled jeho příjmů zveřejněný Českou televizí svědčí o opaku. Za první rok ve starostovské funkci měla jeho rodina vyinkasovat na dávkách státní sociální péče celkem 40 tisíc korun. Čunek však v pondělí Právu doslova řekl. "Vím jistě, že jako starosta města jsem ty přídavky (na děti) brát mohl, ale nebral jsem je," uvedl.

V úterý už své tvrzení nevysvětlil, protože na jednání zastupitelstva ve Vsetíně, kam přijel, nechtěl odpovídat na žádné otázky novinářů.

V roce 1998, kdy uložil do bank 3,5 miliónu korun, měl podle výpisu příjmů jeho rodiny dostat od sociálky celkem 51 tisíc korun.

Kolik vydělala Čunkova rodina
Příjmy do roku 1998, než uložil v bankách 3,5 miliónu
rok 1982 až 1993* 1994 1995 1996 1997 1998
plat Jiří Čunek 436 049 88 537 166 246 167 874 179 231 191 203
plat Pavla Čunková 229 931 5366 42 564 12 262 763 0
dávky sociální péče 0 18 850 0 53 463 48 268 51 243
příjmy celkem 556 968* 112 483 208 810 233 599 228 242 242 446
* Protože policie v tomto období nezjistila čisté příjmy manželů Čunkových, byly hrubé příjmy sníženy o 25 procent, přičemž výsledná částka by měla odpovídat čistému příjmu.
Podle dosažitelných údajů mohla rodina naspořit maximálně 1,6 miliónu.

Daň lze doměřit jen do tří let

A jak je to s daněmi? "Finanční úřad může pro kontrolní činnost využít jakýkoli podnět," uvedl ředitel Finančního úřadu ve Vsetíně Zdeněk Pagáč.

Odmítl však říci, zda informace zveřejněné v ČT k nějakým krokům ze strany finančního úřadu povedou. "Informace daňového řízení k jednotlivým osobám nemůžeme podle zákona o správě daní poskytovat," zdůraznil ředitel.*** Podle zákona lze daň doměřovat jen po třech letech od povinnosti podání daňového přiznání.