Pře o nejnavštěvovanější český kostel se táhne 14 let, ve dvou předchozích rozsudcích určila soudkyně Libuše Fritzová za vlastníka památky církev.

První rozhodnutí obvodního soudu o tom, že katedrála patří církvi, padlo před dvanácti lety. Odvolací městský soud v Praze však případ vrátil k novému projednání. Napodruhé odvolací soud verdikt potvrdil, Nejvyšší soud však pravomocné rozhodnutí počátkem roku zrušil. Stát v dubnu katedrálu na základě únorového rozhodnutí Nejvyššího soudu po dohodě s církví převzal.

"Nyní je soud vázán právním názorem Nejvyššího soudu (NS)," uvedla soudkyně. Ten na počátku roku rozhodl, že vlastnictví všeho lidu je vlastnictvím státu. Nemovitosti včetně svatovítského chrámu byly podle Nejvyššího soudu nezpochybnitelně převedeny na stát. "Toto vládní nařízení nebylo nikdy žádným zákonem zrušeno," dodala Fritzová.

S tímto názorem NS nesouhlasí právník církve Petr Zderčík ani kardinál Miloslav Vlk. Zderčík zopakoval církevní stanovisko, že v nařízení není vyjádřen přechod vlastnického práva. "Vláda svůj pokoutný úmysl chrám vyvlastnit do normy nevtělila," řekl právník.

Vlk chce pokračovat k Ústavnímu soudu, možná i do Štrasburku

Kardinál Vlk hodlá ve sporu pokračovat i za cenu stížnosti k Ústavnímu soudu a dále i do Štrasburku. "Po odvolání jsou ještě další opravné prostředky, také stížnost k Ústavnímu soudu. A pak je možná další cesta, pokud nebude žalobě vyhověno, cesta do Štrasburku," uvedl Vlk.

Kardinál dále zpochybnil rozhodnutí Nejvyššího soudu, když poznamenal, že o případu rozhodoval bývalý nomenklaturní člen komunistické strany, který si kauzu sám přidělil a do verdiktu promítl svou názorovou orientaci. Zároveň toto rozhodnutí u něj vyvolává i pochybnosti o spravedlivých zárukách v dovolacím řízení, dodal.

Vlk tím narážel na jednoho ze tří soudců NS, Františka Ištvánka, který byl v 80. letech čtyři roky členem KSČ. NS však toto nařčení odmítá a upozorňuje, že verdikt byl kolektivní. "Nešlo tedy o rozhodnutí jednoho člověka," řekl mluvčí NS Petr Knötig. "Senát rozhoduje dle platných zákonů a ustálené judikatury," dodal.

Soud se žalobou církve vůbec neměl zabývat, argumentuje stát

Komunistická moc v 50. letech prohlásila katedrálu a přilehlé nemovitosti za majetek všeho lidu, když zřizovala památkovou zónu. Právní zástupce církve tvrdí, že tím pouze kamuflovala faktické vyvlastnění chrámu. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) ovšem od počátku sporu poukazuje na to, že soud se neměl žalobou církve vůbec zabývat. Církev totiž na stát podala určovací, nikoli restituční žalobu.

Žalobu podle restitučních zákonů však ani podat nemohla, neboť to může učinit pouze fyzická osoba. Podle právničky úřadu proto může křivdu vůči církvi napravit pouze zákonodárce, který by otázku vlastnictví památky vyřešil legislativní normou.

Účastníkem řízení je i kardinál Vlk

Církev v soudním jednání zastupuje Metropolitní kapitula u sv. Víta a Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském. S nimi se soudí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a Kancelář prezidenta republiky.

V květnu tohoto roku soud připustil jako vedlejšího účastníka řízení také kardinála Miloslava Vlka, který do sporu vstoupil proto, že podle kanonického práva má předsedat bohoslužbám a nechce být odkázán na vůli třetí strany.

Rád by konal bohoslužby v chrámu, který je ve vlastnictví církve. Obvodní soud pro Prahu 1 už dvakrát přiřkl památku církvi. První, nepravomocný rozsudek zrušil odvolací pražský městský soud. Napodruhé odvolací soud verdikt potvrdil; po dovolání ÚZVSM však pravomocný rozsudek koncem ledna zrušil Nejvyšší soud.

V Evropě patří většina slavných katedrál církvi, např. v Polsku, Německu nebo na Slovensku. V Rakousku mohou kostely vlastnit kromě církve nebo státu též obce, nadace nebo soukromé osoby. Výjimkou je Francie, kde všechny chrámy a katedrály patří státu, kostely a další církevní budovy obcím. To umožňuje zákon z roku 1905, jenž oddělil církev od státu.

Klíčové události v soudním sporu o vlastnictví katedrály sv. Víta
30. prosince 1992 - Náboženská matice podala proti Kanceláři prezidenta republiky (KPR) určovací žalobu o vlastnictví katedrály svatého Víta a dalších nemovitostí v areálu Pražského hradu. K žalobě se přidaly další náboženské organizace.
19. prosince 1994 - Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že vlastníkem chrámu svatého Víta je Katolický metropolitní kostel u svatého Víta.
9. února 1995 - Prezidentská kancelář se spolu se Správou Pražského hradu odvolala proti rozhodnutí obvodního soudu.
30. října 1995 - Městský soud v Praze vrátil kvůli procesnímu pochybení případ obvodnímu soudu.
2. března 1998 - Skupina 44 poslanců se obrátila na Ústavní soud se žádostí o zrušení tří legislativních norem z 50. let, na jejichž základě byl chrám církvi odebrán.
22. dubna 1999 - ÚS žádosti nevyhověl a zákony nezrušil.
24. května 2001 - Metropolitní kapitula u svatého Víta stáhla žalobu na Správu Pražského hradu. Kapitula se od té doby soudí již pouze s KPR.
Srpen 2003 - Obvodní soud vyřadil ze sporu o katedrálu tři ze čtyř žalobců - Katolický kostel Všech svatých, Katolický metropolitní kostel u svatého Víta a Pražskou proboštskou benefici Metropolitního dómu. Podle soudu neměly právní subjektivitu. Církev se proti rozhodnutí odvolala.
9. února 2004 - Pražský městský soud zrušil rozhodnutí obvodního soudu o vyřazení tří žalobců a vrátil případ obvodnímu soudu k novému jednání.
23. červenec 2004 - Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že oprávnění žalovat stát ve sporu o katedrálu mají dva subjekty - Metropolitní kapitula u svatého Víta a Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském. Toto rozhodnutí potvrdil počátkem listopadu i městský soud.
Prosinec 2004 - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který ve sporu jedná za KPR, oznámil, že proti rozhodnutí soudů podá dovolání k Nejvyššímu soudu.
25. října 2005 - Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že katedrála patří církvi. Proti rozsudku se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových odvolal k městskému soudu.
16. června 2006 - Pražský městský soud rozhodl, že katedrála s přilehlými nemovitostmi patří definitivně církvi.
4. srpna 2006 - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových po obdržení rozsudku oznámil, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu. Dovolání však nemá odkladný účinek.
5. září 2006 - Správa Pražského hradu předala katedrálu církvi.
16. února 2007 - Nejvyšší soud zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 o navrácení katedrály svatého Víta církvi.
16. dubna 2007 - Církev předala katedrálu státu.