Problém vidí Sobotka, který byl zpravodajem tohoto zákona, v tom, že měl být požádán o souhlas s těmito změnami před odesláním do Senátu, což se prý stalo až den poté, co byl tisk horní komoře odeslán. Bylo tak podle jeho přesvědčení porušeno usnesení Sněmovny, které závazně stanoví nutnost souhlasu zpravodaje.

Sobotka uvedl, že i tato skutečnost by se mohla stát součástí ústavní stížnosti na nedávno Sněmovnou schválený balík zákonů o reformě veřejných financí, o které sociální demokraté uvažují. Podotkl ale, že to ještě posoudí právníci.

Šéf Sněmovny Vlček tvrdí, že vše bylo v pořádku

Předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) však výhrady svého stranického kolegy odmítl. Odeslání návrhu zákona do Senátu podle něj bylo v pořádku. Případů, kdy tyto formální změny zpravodaj před odesláním návrhu nepodepsal, podle něj bylo v minulosti několik a nebyl důvod kvůli tomu zákony ze Senátu vracet. "Nechtěl jsem tento návrh zdržovat a odeslal jsem ho. Je to běžná praxe a nevidím důvod, aby něco bylo zpochybněno," doplnil.

Také předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) vyloučil, že by se reformní balík mohl do sněmovny vracet.

"Neexistuje technika na to, abychom vrátili zpět zákon, protože mě ho poslal předseda Poslanecké sněmovny přesně tak, jak říká jednací řád a legislativně-technické změny se běžně upravují," doplnil jej šéf Senátu. Sociální demokraté podle něj pouze hledají "fintu," jak vládní reformní balík zdržovat.