"Zatím je to tak, že záchranka a pohotovost plně spadá do kompetence krajů. Chystá se ale určitá změna a tou je, že pohotovost se v některých případech přiřadí k záchranné službě," informoval Přinesdom. Je ale opět plně v rozhodnutí krajů, jak si to udělají.

V podstatě to znamená, že jednotlivé pohotovosti zřejmě v krajích budou zanikat a buď se přidají k záchrance a ta je bude zajišťovat, anebo budou pohotovosti pouze v nemocnicích.

Na Vysočině zanikne 26 pohotovostí

Například v kraji Vysočina je již jasno: všech 26 pracovišť lékařské služby první pomoci (LSPP), lidmi vnímané jako pohotovost, bude zrušeno. Ti, kterým vyvstane potřeba vyhledat lékaře mimo ordinační hodiny, najdou pomoc pouze v pěti krajem zřizovaných nemocnicích.

"Koncem června to již odsouhlasili zastupitelé," připomněl náměstek hejtmana pro zdravotnictví Pavel Hájek (ODS).

Zda však bude mít tento krok podobu čistě radikálního řezu, o tom se ještě mezi starosty a vedením kraje diskutuje. "Asi 80 % starostů s tím nemá problém. Jako problém to ale vidí v odlehlých místech se špatnou dopravní dostupností," uvedl náměstek Hájek.

Nejsilnější výhrady má asi dvacítka obcí z jihozápadu Třebíčska, jejichž starostové požádali vedení kraje, aby svůj krok přehodnotilo.

"Bylo by špatné, kdyby se z toho stalo politikum. Vyřešit se to musí konstruktivně a v klidu. Je pravda, že řada lidí pohotovost zneužívala. Jenže jsou tu třeba senioři, kteří mohou mít s omezením přístupu k lékaři problém," řekl Právu starosta Jemnice Miloslav Nevěčný (ODS).

Královéhradecký kraj rozhodnutí raději odložil

Stejné výhrady mají starostové některých obcí v Královéhradeckém kraji. Krajský úřad měl o rušení pohotovostí rozhodnout v pátek, ale právě pro nesouhlas a kritiku některých starostů rozhodnutí odložil na podzim. "Konec lékařské služby první pomoci neschvalujeme. Předpokládáme, že mezi námi a krajem ještě dojde k oboustranně přijatelné dohodě postavené na společném financování pohotovostí," sdělil Právu například starosta Hořic a současně krajský radní Ivan Doležal (ODS).

"Jednání budou pokračovat i po 1. září. Veškeré změny jsou proto dosud v jednání. O systému pohotovostí se bude diskutovat jak s lékaři, tak s místními samosprávami," potvrdil Lukáš Pochylý, mluvčí Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje.

V některých krajích se změny konat nebudou

Ve středních Čechách se další omezování pohotovostí podle náměstka hejtmana Josefa Kantůrka (ODS) nechystá, protože už v minulosti byla tato služba dost okleštěna a její činnost postupně přebírá záchranná služba.

"Nepředpokládáme žádné další omezování pohotovostí. Naopak se snažíme například rozšiřovat a zkvalitňovat stanoviště záchranné služby a jejich vybavení," ujistil Kantůrek.

Některé kraje však zřejmě lékařskou pohotovost v určité míře zachovají.

"Systém pohotovostí nám ve Zlínském kraji funguje již řadu let a nehodláme na něm v dohledné době nic měnit," řekl radní Zlínského kraje Bronislav Fuksa (ODS). Zdravotnická záchranná služba má ve Zlínském kraji třináct výjezdových stanic. Pohotovosti zajišťují ambulantní lékaři, po pracovní době, v noci a o sobotách a nedělí a svátcích v ordinacích lékařské služby první pomoci. "Ty jsou umístěny v poliklinikách a nemocnicích, lidé jsou již na jejich umístění a provoz zvyklí. Na služby lékařů, včetně stomatologů, kraj finančně přispívá," dodal Fuksa.                                                         

Žádná opatření, redukce či rušení lékařských pohotovostí nechystá také Karlovarský kraj. Právu to řekl radní Jiří Mutinský (ODS), který má na starost zdravotnictví. "Nic takového neplánujeme," poznamenal.

Chystá se zákon

Ministerstvo zdravotnictví chystá nový zákon o zdravotnické záchranné službě. Ten by měl platit asi od roku 2009 a je součástí reformního balíčku ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS).

Záchranka dnes musí dorazit k pacientovi podle zákona do 15 minut. V některých místech to ale je z hlediska dopravy naprosto nemožné, a proto Julínek chce udělat taková opatření, aby bílá místa v ČR, kam se záchranka do 15 minut nedostane, byla odstraněna. Stát tak údajně bude mít větší přehled o záchranných službách a pohlídá si i peníze, které na její činnost budou vydávány.

Pro pacienty to ale znamená, že pokud se jejich akutní stav zhorší, budou buď volat záchranku, anebo se dopraví na pohotovost do nejbližší nemocnice.