Tomáš Klvaňa, který je mluvčím vlády pro problematiku radaru řekl, že Míšov je pro stavbu nejvhodnější z vojenského, bezpečnostního i politického hlediska. Vše ale záleží na dalších měřeních.

Přesná lokalita, kde by radar mohl vyrůst, je dva kilometry od obce a zhruba 90 kilometrů jihozápadně od Prahy.

O tom, zda radar bude v Česku opravdu stát, musí rozhodnout parlament. Některé politické strany požadují vypsání referenda, jiné prosazují, aby stavba byla v rámci obranného systému NATO. Dvě třetiny obyvatel se v průzkumech vyslovují proti radaru.

Doposud se za nejpravděpodobnější místo, kde by měl radar stát, uváděl kopec Trokavec poblíž Jinců. Obyvatelé Trokavce už radar odmítli v referendu. V půlce června označil starosta Příbrami Josef Řihák označil za nejpravděpodobnější variantu umístění na vrcholu Brdce na okraji vojenského prostoru přímo nad městem.

Starostové jsou nepříjmeně překvapeni

Starostové okolích obcí jsou rozhodnutím šokování. Uvěřili prý vládě, že se radar posune dál od obydlených míst, víc do vojenského prostoru. Míškov ale leží na hranici.

Klvaňa doplnil, že lokalitu nedaleko Míšova zvažovala již dřívější vláda Jiřího Paroubka (ČSSD). "Toto je ale to úplně první místo, o kterém se mluvilo," shodli se starostové Míšova Pavel Hrubý a Trokavce Jan Neoral. Právě tyto dvě obce leží nejblíže. Podle Neorala to zřejmě znamená, že radar by měl být na takzvané Kuťkovské louce, která je od Míšova asi kilometr vzdálená. Hrubý se domnívá, že v oblasti jsou asi tři kóty, kde by mohl stát.

Systém protiraketové obrany se rozšiřuje za hranice USA

Radar XBR  má být součástí systému americké protiraketové obrany. Má sloužit k navádění antiraket GBI umístěných v Polsku. Další podobné základny jsou v Kalifornii a na Aljašce.

Systém se začal rozvíjet po nástupu George Bushe do funkce amerického prezidenta. V roce 2002 přišel s ideou vybudovat základnu také ve střední  Evropě. Vojenští činitelé kontaktovali tehdejšího mistra obrany Jaroslava Tvrdíka.

Loni projevila americká strana zájem o vybudování základen v Polsku a v ČR, kde od léta vybírala vhodnou lokalitu. Letos v lednu podala oficiální žádost o zahájení jednání, na kterou Topolánkova vláda odpověděla kladně.

V květnu Česká republika oficiálně zahájila jednání s USA o případném umístění radarové základny na českém území. Probíraly se především právní aspekty.

Pokud bude vše schváleno, radarová základna, kde by sloužilo asi 400 vojáků, bude funkční v roce 2011. Umístěn by na ní byl modernizovaný radar z atolu Kwajelein. Je však otázka, jaký směr program nabere za vlády příštího amerického prezidenta, který se zvolí v roce 2008.