"Byla bych pro, kdyby co nejdříve do zákona o poskytování zdravotních služeb, což bude obdoba zákona o zdravotní péči, byla zapracována legislativní úprava provádění sterilizací. Tam by bylo ošetřeno, že nejen informovaný souhlas je podmínkou, ale i další právní úpravy," řekla s tím, že k provedení sterilizace by musela být splněna celá řada předpokladů.

Podle Stehlíkové by to mělo být legislativně upraveno tak, aby nikdy nemohlo docházet k nechtěným sterilizacím. "Každá žena by měla být chráněna, aby se jí takové příkoří nemohlo v budoucnu stát. Je to moje priorita, budeme na tom i nadále spolupracovat s ministerstvem zdravotnictví," dodala.

Neohlášeně ministryně navštívila Helenu Balogovou (46), jednu z desítek žen, které tvrdí, že byly sterilizovány nedobrovolně. Sice podepsaly souhlas ke sterilizaci, ale uvádějí, že tehdy nevěděly, o jaký zákrok jde, protože je lékaři údajně dostatečně nepoučili. Balogová, která má pět dětí, Stehlíkové řekla, že byla sterilizována, když jí bylo 28 let a jejímu muži 19.

"Za svobodna jsem měla čtyři děti, s mým mužem máme spolu kluka. Chtěli jsme ještě holčičku. Někteří sousedé mě litují, co se mi stalo. Litují i mého manžela, že ještě mohl mít další děti," svěřila se ministryni, která Balogovou pozvala na květnové jednání Rady vlády pro záležitosti romské komunity, která se bude tímto problémem zabývat.

Stehlíková pro odškodné

Stehlíková před novináři uvedla, že by byla pro odškodnění žen, které byly sterilizovány nedobrovolně. Jak dále řekla, v polovině dubna se v Ostravě setká s dalšími romskými ženami a také je pozve na jednání Rady vlády pro záležitosti romské komunity, aby "mohly přispět svými osobními zkušenostmi".

Jako první z poškozených žen vysoudila za nedobrovolnou sterilizaci omluvu nemocnice Helena Ferenčíková (24), která se sterilizaci podrobila jako 19letá po porodu druhého dítěte císařským řezem. O omluvě pro Ferenčíkovou rozhodl v lednu Vrchní soud v Olomouci a Vítkovická nemocnice v Ostravě se již mladé ženě omluvila.